Obrat na poslední chvíli. Moldavsko si těsně odhlasovalo ústavní cíl vstoupit do EU

Sanduová, která tak nezískala většinu hlasů v prvním kole, již dříve obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů. Druhé kolo prezidentských voleb by se mělo uskutečnit 3. listopadu.

V referendu byla voličům předložena otázka, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Ještě v noci na pondělí to vypadalo, že budou mít navrch odpůrci tohoto kroku – po sečtení 92 procent hlasů řeklo 52 procent lidí „ne“. Ráno, po sečtení necelých 98 procent hlasů, byl ale už průběžný výsledek 50 na 50, načež se přehoupl na stranu těch, kdo hlasovali „ano“.

Mluvčí moldavského premiéra Daniel Voda Novinkám ráno sdělil, že mezi posledními se sčítají již jen hlasy ze zahraničí. „Teď sčítáme hlasy ze Spojených států amerických a z Kanady,“ řekl Novinkám Voda, který připomněl, že stačí, aby se pro v referendu vyslovila jakákoli většina, byť by to bylo o jediný hlas.

Zanesení do ústavy má zajistit, aby směřování země nemohli proruští politici v případě volebního úspěchu již zvrátit. Jednání o vstupu země do EU by ale pokračovala bez ohledu na výsledek.

To, že je výsledek těsný, prezidentka Sanduová přičítá vlivu zločineckých organizací, které viní ze zahraničního zásahu do moldavské politiky, píše BBC.

„Zločinecké skupiny, jež spolupracují se zahraničními silami odporujícími našim národním zájmům, zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou a použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě,“ uvedla prezidentka Sanduová po sečtení zhruba 90 procent hlasovacích lístků.

„Máme jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300 000 hlasů, což je podvod nevídaného rozsahu,“ dodala s tím, že cílem této akce bylo podrýt demokracii.

Prezidentka Sanduová se uchází o druhé funkční období. Jejím soupeřem v druhém kole prezidentských voleb bude s největší pravděpodobností bývalý generální prokurátor Alexandru Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou. Celkem kandidovalo jedenáct osob.

Výsledek Sanduové je považován za mnohem slabší, než jí byl předpovídán. Druhé kolo voleb pro ni bude pravděpodobně ještě obtížnější, protože se její političtí rivalové proti ní nyní nejspíš spojí.

Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.

Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, píše Reuters.

Referendum a prezidentské volby jsou mezinárodně vnímány jako rozhodující test nálad moldavské veřejnosti, jež si musí vybrat mezi přikloněním se k Evropě nebo udržováním blízkých vztahů s Ruskem.

Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.