Hlavní obsah

Obrat na poslední chvíli. Moldavsko si těsně odhlasovalo ústavní cíl vstoupit do EU

Aktualizováno

Moldavsko se těsnou většinou vyslovilo pro zakotvení vstupu země do EU v ústavě. Vyplývá to z dat moldavské volební komise, která udává, že se po sečtení 99,64 procenta hlasů „pro“ vyjádřilo 50,46 procenta lidí. Kromě referenda hlasovali lidé i v prezidentských volbách, kde po zpracování 99,50 procenta hlasů vedla s více než 42 procenty současná proevropská prezidentka Maia Sanduová před druhým Alexandrem Stoianoglem, jenž měl lehce přes 26 procent.

Referendum o zakotvení vstupu Moldavska do Evropské unie v ústavě země finišujeVideo: Reuters

Článek

Sanduová, která tak nezískala většinu hlasů v prvním kole, již dříve obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů. Druhé kolo prezidentských voleb by se mělo uskutečnit 3. listopadu.

V referendu byla voličům předložena otázka, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Ještě v noci na pondělí to vypadalo, že budou mít navrch odpůrci tohoto kroku – po sečtení 92 procent hlasů řeklo 52 procent lidí „ne“. Ráno, po sečtení necelých 98 procent hlasů, byl ale už průběžný výsledek 50 na 50, načež se přehoupl na stranu těch, kdo hlasovali „ano“.

Foto: Stringer, Reuters

Volební komise sčítá hlasy po skončení prezidentských voleb a referendu o vstupu Moldavska do EU.

Mluvčí moldavského premiéra Daniel Voda Novinkám ráno sdělil, že mezi posledními se sčítají již jen hlasy ze zahraničí. „Teď sčítáme hlasy ze Spojených států amerických a z Kanady,“ řekl Novinkám Voda, který připomněl, že stačí, aby se pro v referendu vyslovila jakákoli většina, byť by to bylo o jediný hlas.

Předběžné výsledky prezidentských voleb v Moldavsku ukazují vyrovnaný souboj

Volby

Zanesení do ústavy má zajistit, aby směřování země nemohli proruští politici v případě volebního úspěchu již zvrátit. Jednání o vstupu země do EU by ale pokračovala bez ohledu na výsledek.

To, že je výsledek těsný, prezidentka Sanduová přičítá vlivu zločineckých organizací, které viní ze zahraničního zásahu do moldavské politiky, píše BBC.

„Zločinecké skupiny, jež spolupracují se zahraničními silami odporujícími našim národním zájmům, zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou a použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě,“ uvedla prezidentka Sanduová po sečtení zhruba 90 procent hlasovacích lístků.

Foto: Vladislav Culiomza, Reuters

Úřadující moldavská prezidentka Maia Sanduová v Kišiněvě

„Máme jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300 000 hlasů, což je podvod nevídaného rozsahu,“ dodala s tím, že cílem této akce bylo podrýt demokracii.

Prezidentka Sanduová se uchází o druhé funkční období. Jejím soupeřem v druhém kole prezidentských voleb bude s největší pravděpodobností bývalý generální prokurátor Alexandru Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou. Celkem kandidovalo jedenáct osob.

Výsledek Sanduové je považován za mnohem slabší, než jí byl předpovídán. Druhé kolo voleb pro ni bude pravděpodobně ještě obtížnější, protože se její političtí rivalové proti ní nyní nejspíš spojí.

Foto: Vladislav Culiomza, Reuters

Alexandru Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky ve volební místnosti

Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.

Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, píše Reuters.

Referendum a prezidentské volby jsou mezinárodně vnímány jako rozhodující test nálad moldavské veřejnosti, jež si musí vybrat mezi přikloněním se k Evropě nebo udržováním blízkých vztahů s Ruskem.

Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.

Foto: Vadim Ghirda, ČTK/AP

Nedělní hlasování v prezidentských volbách v Kišiněvě, 20. října 2024

Moskva cvičila Moldavany, aby v zemi před volbami pořádali nepokoje

Evropa

Výběr článků

Načítám