Článek
Sanduová tak s největší pravděpodobností neobdrží většinu. Již dříve obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů. Druhé kolo prezidentských voleb by se mělo uskutečnit 3. listopadu.
V referendu byla voličům předložena otázka, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl.
Po sečtení necelých 98 procent hlasů byl průběžný výsledek 50 na 50. V noci na pondělí to přitom vypadalo jinak: po sečtení 92 procent řeklo 52 procent lidí „ne“ zakotvení vstupu EU do ústavy. Jak uvedly světové agentury, teď se sčítají převážně už jen hlasy ze zahraničí, které se obecně berou za proevropské, tudíž se váhy vyrovnaly.
Nehledě na výsledek budou jednání o vstupu země do EU pokračovat. Zanesení do ústavy mělo mít za účel to, aby jej proruští politici nemohli v případě volebního úspěchu již zvrátit.
Předběžné výsledky prezidentských voleb v Moldavsku ukazují vyrovnaný souboj
Těsný výsledek prezidentka Sanduová přičítá vlivu zločineckých organizací a viní je ze zahraničního zásadu do moldavské politiky, píše BBC.
„Zločinecké skupiny, které spolupracují se zahraničními silami odporujícími našim národním zájmům, zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou a použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě,“ uvedla prezidentka Sanduová po sečtení zhruba 90 procent hlasovacích lístků.
„Máme jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300 000 hlasů, což je podvod nevídaného rozsahu,“ dodala s tím, že cílem této akce bylo podrýt demokracii.
Prezidentka Sanduová se uchází o druhé funkční období. Dříve po sečtení více než 90 procent hlasovacích lístků měla 38 procent. Jejím soupeřem v druhém kole prezidentských voleb bude s největší pravděpodobností bývalý generální prokurátor Alexandru Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou, který po sečtení stejného počtu hlasů získal 28 procent. Celkem kandidovalo jedenáct osob.
I výsledek Sanduové je považován za mnohem slabší, než jí byl předpovídán. Druhé kolo voleb pak pro ni bude pravděpodobně ještě obtížnější, protože se její političtí rivalové proti ní nyní nejspíš spojí.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, píše Reuters.
Referendum a prezidentské volby jsou mezinárodně vnímány jako rozhodující test nálad moldavské veřejnosti, jež si musí vybrat mezi přiklonění k Evropě nebo udržování blízkých vztahů s Ruskem.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
Moskva cvičila Moldavany, aby v zemi před volbami pořádali nepokoje
