Migrantů přicházejících do Evropy významně ubylo, často míří na Kanárské ostrovy

Konkrétní údaje zveřejnila Evropská pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), která srovnala prvních šest měsíců letošního a loňského roku. Loni přišlo přes hranice Unie ilegálně více než 122 tisíc lidí, letos 94 tisíc. Největší úbytek je pak patrný na zatím nejvytíženější trase do Itálie, kde počet migrantů klesl z 65 na 25 tisíc lidí.

Podle odborníků je to výsledek dobré práce italské pobřežní stráže, ale také dohod mezi Evropskou unií a africkými zeměmi. Jejich často drsné praktiky migranty odrazují, nutí je také volit nebezpečnou cestu vodami Atlantiku.

Strmě přibylo migrantů připlouvajících na Kanárské ostrovy, podle statistiky španělského ministerstva vnitra jejich počet oproti loňskému roku vzrostl o 160 procent – zatímco loni z Afriky přicestovalo na Kanárské ostrovy za první půlrok přes sedm tisíc migrantů, letos jich bylo za stejné období více než 19 tisíc.

Frontex eviduje čísla takzvané neregulérní či neoprávněné migrace, tedy přechod lidí přes hranice, aniž by splňovali zákonné podmínky pro vstup. „Je to skvělá zpráva, že se daří trend migrace obrátit. Na prvním místě vidím dobrou práci italské pobřežní stráže,“ uvedl Viktor Daněk z Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Pokles na klíčové centrální středomořské trase potvrzují i údaje Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Ten nabízí data od začátku roku do 14. července, při srovnání se stejným obdobím loni poklesl počet migrantů připlouvajících do Itálie o 61 procent.

„Jako jeden z důvodů vidím dohodu, kterou uzavřela Unie s Tuniskem,“ popsal Robert Stojanov, odborník na migraci z Mendelovy univerzity v Brně. „Unie se tím snaží přenést odpovědnost na africké vlády, aby snížily migrační toky výměnou za stovky milionů eur. Peníze mají pokrýt náklady na posílení pobřežních hlídek a jejich vybavení. Nedozvíme se, kam tyto finance jdou, ale vlády jsou jimi motivované,“ popsal Stojanov. Dodal, že dohody už uzavřela Unie i s Egyptem či Mauritánií.

Například Tunisko začalo podle Stojanova praktikovat poměrně drsné metody, jak migranty odradit. „Byly namířeny proti lidem, kteří přicházeli ze subsaharské Afriky. Vysazovali je v Libyi kousek za hranicemi v poušti, některým nechali aspoň trochu vody, jiným ani to ne,“ popsal odborník s tím, že takové informace se mezi migranty rozšířily a od cesty na sever je odradily.

Jeho slova potvrzuje i statistika UNHCR, která se zabývá původem příchozích migrantů. Zatímco loni do Itálie nejčastěji připluli lidé původem z Pobřeží slonoviny nebo Guiney, letos dominovaly Bangladéš a Sýrie.

„Ze západu Afriky už se cestuje na Kanárské ostrovy do Španělska. Tato cesta má nicméně jedno velké riziko, proudy jsou tu mnohem nebezpečnější a nevíme, kolik lidí cestou zemřelo. Ve Středozemním moři je také větší hustota dopravy a vyšší šance, že se migranti případně najdou a zachrání,“ popsal Stojanov.

Nárůst podle Frontexu zaznamenala východní středomořská trasa, směrem na Kypr a do Řecka, o významných 75 procent, ze 14 na 25 tisíc osob. Hlavními domovskými zeměmi příchozích byla Sýrie, Afghánistán a Egypt. Pokud se počty příchozích ze všech cest sečtou a srovnají, je výsledek o třetinu nižší než loni.

Řešení nehledá jen Evropská unie jako celek, ale i jednotlivé země. Itálie například uzavřela smlouvu s Albánií a v srpnu tam má otevřít dvě centra, do kterých bude převážet migranty zadržené na moři. Azylové řízení bude probíhat v Albánii, ale provádět jej budou italští úředníci podle jejich zákonů.

Pokud migrant neuspěje, nevstoupí vůbec na unijní území. Podle italské premiérky Giorgie Meloniové bude projekt migranty odrazovat, převozy do Albánie se ovšem nemají týkat zranitelných osob, zejména žen, dětí a starých lidí.

„Na uvažování migrantů to může zapůsobit, mohou se obávat, že skončí v Albánii. Bude zajímavé sledovat tento model, kterým se chce řada evropských zemí inspirovat. Není to ovšem kouzelný proutek, který vyřeší všechny problémy,“ popsal Daněk. Zmínil případ Velké Británie a její snahy posílat migranty do Rwandy, který skončil fiaskem. Dobrovolně do africké země odešly jen dvě osoby a nová labouristická vláda se nyní rozhodla celý projekt zrušit.

Podle Daňka by mohl pomoci také migrační pakt, který v Evropské unii začne platit za zhruba dva roky. „Kdo přijde neregulérně a s vysokou pravděpodobností nebude mít na azyl právo, vůbec nebude zařazen do azylového řízení a bude rychleji určen návratu. Musí se ovšem zlepšit právě systém návratů, stále platí, že většinu takových lidí se nedaří navrátit,“ uzavřel odborník na Evropskou unii.