Článek
Před třemi lety, v lednu 2016, zveřejnil úřad práce studii o vzdělání běženců, kteří v Rakousku žádali o azyl. Závěr zněl, že jejich kvalifikace je podstatně lepší, než se očekávalo. Současná analýza původní studii zcela popírá. Důvodů, proč se oba průzkumy tak liší, je několik, jedním z nich je i zásadní rozdíl mezi počtem respondentů. Původní studie totiž pracovala se vzorkem 898 respondentů z řad migrantů, nyní bylo dotazováno 32 348 běženců.
Nejpočetnější skupinou mezi žadateli o azyl jsou Syřané, následovaní Afghánci. Na třetím místě to jsou žadatelé z Ruska, Iráku a Íránu. Těchto pět státních příslušností zastupovalo ve studii 27 990 lidí, zbytek 4358 lidí pochází z dalších zemí.
Sotva deset procent z 27 990 lidí má vysokoškolské vzdělání, naproti tomu 67,8 procenta má bídné vzdělání, napsal list Presse.
Nejlépe jsou na tom Íránci
Zvláště špatným vzděláním disponují Afghánci. Plných 87,2 procenta absolvovalo pouze povinnou školní docházku. Problémy jsou ale také u Syřanů, jejichž vzdělání je nedokonalé, vyplývá z odpovědí respondentů. Povinnou školní docházku má ukončenou z dotazovaných 59,7 procenta, vysokoškolské vzdělání má jen 12,6 procenta těchto respondentů.
Studie z roku 2016 uváděla, že v případě Iráčanů má vysokoškolské vzdělání 40 procent dotázaných. Nejnovější analýza uvádí, že z 2112 osob pocházejících z Iráku má vysokou školu 16,8 procenta lidí. Zřejmě nejlépe vzdělanými běženci jsou Íránci, u nichž podíl lidí s absolvovaným vysokoškolským vzděláním činí 20,8 procenta.
Mnozí z těch, kteří o sobě prohlašují, že jsou vyučení řemeslu, navíc nemají žádné dokumenty, kterými by své tvrzení mohli podpořit.
Už v listopadu 2016 se také ukázalo, že mnozí migranti jsou analfabeti, kteří se musejí nejprve naučit základ, než aby absolvovali bleskové kurzy, které měly napomoci jejich odbornému vzdělání.