Článek
„Pokud chce přes Rakousko projít jeden či dva milióny lidí, může Německo uzavřením hranic relativně snadno způsobit zácpu. Byla by z nás nárazníková zóna,“ uvedl kancléř. Svou uprchlickou politiku by Německo nemělo podle něj provádět na úkor svých sousedů.
„Můj osobní vztah s ní (Merkelovou) je dobrý. Ten politický je ale velmi napjatý,“ uvedl v rozhovoru Faymann. Kancléřčina politika je podle něj "z evropského hlediska chybná", neboť se snaží udržet přitažlivost Německa pro imigranty a to za cenu, že dostává pod tlak takové země jako Rakousko, balkánské státy či Itálii. „To je vůči nám nespravedlivé,“ dodal kancléř s tím, že tato politika může Rakousku přivodit značné škody.
Merkelová by měla podle Faymanna dát jasně najevo, že je nepřípustné, aby se migranti snažili různými alternativními trasami proniknout do střední Evropy. Musí podle něj rovněž říci, "kolik (uprchlíků) chce přijmout, a to legálním způsobem".
Nefunkční pohraniční agentura
Tváří v tvář migrační krizi podle Faymanna selhala i Evropská komise. Nedostatky vidí kancléř především v ochraně vnějších hranic; nefunkční je podle něj i pohraniční agentura Frontex. Její úkoly by nyní měly převzít dočasně členské země EU. Do případné mise je Vídeň ochotná okamžitě vyslat své vojáky, řekl Faymann.
Rakouská koaliční vláda se v lednu dohodla, že zavede roční limit počtu přijímaných žádostí o azyl, který stanovila na 37 500. Změnila proto i režim na hranicích, kde od poloviny února začala přijímat maximálně 80 žádostí denně. V posledních týdnech ale vzhledem k uzavření takzvané balkánské stezky se tento limit zdaleka nenaplňoval.
V loňském roce Rakousko přijalo 90 tisíc žadatelů o azyl, což odpovídá zhruba procentu místní populace.