Článek
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová označila dnešní den za „historický“. Europoslanci podle ní schválili „pevný legislativní rámec pro to, jak se vypořádat s migrací a azylem v EU“. „Trvalo to více než deset let, ale dodrželi jsme slovo,“ napsala na sociální síti X.
Vyjednavači europarlamentu a členských zemí EU se na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku shodli loni v prosinci po mnoha letech neúspěšných snah o kompromis.
Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že migračním tlakem přetíženým zemím Unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, nebo je podpoří finančně či materiálně.
Česko migrační pakt v EU nepodpoří
Různé části balíčku byly přijaty s rozdílnou podporou. Jen těsně prošel například návrh nařízení o řízení azylu a migrace, který patřil k nejvíce kritizovaným. Hovoří se v něm mimo jiné o tom, že zemím EU, které jsou vystaveny migračnímu tlaku, přispějí ostatní členské státy tím, že žadatele o azyl nebo osoby požívající mezinárodní ochrany přemístí na své území, poskytnou finanční příspěvky nebo operativní a technickou podporu.
Nízkou podporu mělo i nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci, které zavádí mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob a zajišťuje solidaritu a podporu členským státům čelícím mimořádnému náporu státních příslušníků třetích zemí.
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise dohodli loni v prosinci.
Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se poté 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro ČR horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví. České ministerstvo vnitra uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
Další kroky
Evropský parlament schválil migrační pakt ve středu 10. dubna. Schválit ho ještě musí Evropská rada, ve které budou hlasovat členské státy a jeho schválení bude probíhat kvalifikovanou většinou, což znamená, že jednotlivé země migrační pakt nebudou moci vetovat, popsal legislativní postup list European Conservative.
Hlavní body migračního a azylového paktu EU
Nařízení o řízení azylu a migrace (AMMR)
Aby pomohly členským státům, které jsou vystaveny migračnímu tlaku, budou si moci ostatní členské země vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory. Budou rovněž aktualizována kritéria, podle nichž je členský stát příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu (takzvaná dublinská pravidla).
Součástí tohoto nařízení je i takzvaná česká výjimka, tedy výjimka, která se týká všech, ale kterou do textu prosadila Česká republika. Tato výjimka upravuje situaci, kdy jsou státy pod významným migračním tlakem, což zahrnuje například i fakt, že přijaly významný počet ukrajinských uprchlíků jako nyní ČR. V článku 9 předpisu AMMR je stanoveno, že Evropská komise bude každý rok vyhodnocovat situaci v Evropské unii a zjišťovat, které země jsou pod jakým tlakem, i pokud jde například o počet udělených dočasných ochran. Pokud to bude nad rámec spravedlivého podílu dané země, bude to znamenat, že tento členský stát už nebude muset být solidární s dalšími členskými zeměmi.
Nařízení o řešení krizových situací
Nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci zavádí mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob a zajišťuje solidaritu a podporu členským státům čelícím mimořádnému náporu státních příslušníků třetích zemí. Nová pravidla se rovněž budou vztahovat na účelové využívání migrantů, tedy na situace, kdy je třetí země nebo nepřátelské nestátní subjekty budou chtít využít k destabilizaci EU.
Nařízení o screeningu (prověřování)
Osoby, které nesplňují podmínky pro vstup do EU, budou podrobeny předvstupnímu prověřování, včetně identifikace, shromažďování biometrických údajů a zdravotní a bezpečnostní kontroly, což může trvat až sedm dní. Členské státy budou muset zavést nezávislé monitorovací mechanismy, aby bylo zajištěno dodržování základních práv žadatelů.
Další předpis se týká nových pravidel pro centralizovaný systém informací o dříve odsouzených (ECRIS-TCN).
Nařízení o azylovém řízení
V celé EU bude zaveden nový společný postup pro udělování a odnímání mezinárodní ochrany. Zpracování žádosti o azyl na hranicích EU bude v budoucnu muset být rychlejší a lhůty pro vyřízení neodůvodněných nebo nepřípustných žádostí budou kratší.
Další předpis se týká navracení na hranicích.
Nařízení o systému Eurodac
Údaje osob přicházejících nelegálně do EU, včetně otisků prstů a zobrazení obličeje osob od šesti let věku, budou uloženy v aktualizované databázi Eurodac. Úřady budou také moci u konkrétní osoby vytvořit záznam, zda může představovat bezpečnostní hrozbu nebo zda byla násilná či ozbrojená.
Kvalifikační nařízení
Nové jednotné normy pro všechny členské státy, pokud jde o uznávání statusu uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany a o práva přiznávaná osobám, které mají nárok na ochranu. Členské státy by měly situaci v zemi původu osob, které dorazí do EU, posuzovat na základě informací od Agentury EU pro azyl a postavení uprchlíka by mělo být pravidelně přezkoumáváno. Žadatelé o ochranu budou muset zůstat na území členského státu, který je odpovědný za projednání jejich žádosti nebo v němž byla ochrana udělena.
Směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl
Členské státy mají zajistit rovnocennou úroveň pro přijímání žadatelů o azyl, například pokud jde o ubytování, školní docházku a zdravotní péči. Registrovaní žadatelé o azyl budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti. Podmínky detence a omezení volného pohybu budou upraveny tak, aby žadatele odrazovaly od pohybu po EU.
Rámec EU pro přesídlování
Na základě nového unijního rámce pro přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů budou členské státy dobrovolně nabízet útočiště osobám ze třetích zemí, které za uprchlíky uznala OSN a které se na území EU přemístí legálním, organizovaným a bezpečným způsobem.
Slovensko bude radši platit, ale migranty na své území nepustí
