Článek
„Migrace je slon v obýváku,“ řekl Spahn čtvrtečnímu vydání listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Toto slovní spojení – původem z angličtiny, ale používané i v němčině – vyjadřuje fakt, o němž všichni vědí, avšak nikdo si netroufá o něm hovořit.
Spahn patří mezi tři kandidáty, kteří by mohli v prosinci na sjezdu CDU v Hamburku Merkelovou nahradit. On a Friedrich Merz (62), svého času soupeř Merkelové v boji o předsedu strany, zastávají konzervativnější názory. Annegret Krampová-Karrenbauerová (56), uchazeč číslo tři a generální tajemnice CDU, je považována za kancléřčina spojence v centristickém kurzu.
Rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové odejít z čela své křesťanskodemokratické strany (CDU) nebude mít bezprostřední vliv na postoj Německa v diskusích na úrovni Evropské unie, myslí si odborníci. Posun na německé politické scéně se ale nejspíš promítne do vnímání a následně také výsledků voleb do Evropského parlamentu (EP) příští rok v květnu.
„Je to proces, který se dal čekat. Dříve nebo později k tomu muselo dojít,” míní politolog Bernard Steunenberg z univerzity v nizozemském Haagu. Merkelová podle něj i poté, co se rozhodla neucházet se v prosinci znovu o vedení CDU, zůstává dalších několik let německou kancléřkou a tedy i klíčovou politickou figurou na evropské scéně. „Její možnosti na evropské politické scéně už jsou omezené delší dobu, a to dlouhodobou nestabilitou její současné vlády,” připomíná Steunenberg.
Je však podle něj třeba podívat se také do dalších zemí: Británie možná směřuje k tvrdému brexitu, ve Francii má potíže prezident Emmanuel Macron, který u mnoha svých evropských plánů spoléhá na podporu Německa. „Oslabení Merkelové možná znamená větší roli pro ostatní, ale rozhodně ne konec role Německa a německého vlivu v Evropě,” poznamenal nizozemský politolog.