Článek
„Růst měst od druhé světové války není udržitelný společensky ani environmentálně. Lidé nicméně stále více přejímají západní styl architektury a urbanizace, který je náročný na zdroje a často není adaptován na místní podnebí. Model severoamerického předměstí se stal globálním a vývoj měst závislých na automobilové dopravě je stále více normou,“ řekla profesorka Yaleské univerzity Karen Setová.
Organizace spojených národů odhaduje, že počet obyvatel Země do roku 2050 vzroste ze sedmi na devět miliard. Delegáti londýnské konference nazvané Planeta pod tlakem uvedli, že pokud nedojde ke změnám v plánování a chování, zmizí pod městskou zástavbou do roku 2030 přes 1 500 000 kilometrů čtverečních půdy, to je každodenní ztráta půdy o rozloze odpovídající okresu Ostrava - město, tedy asi 320 kilometrů čtverečních.
Města by měla růst do výšky
Podle Michaila Fragkiase z univerzity v Arizoně by bylo vhodným řešením problému „zhušťování“ měst.
Zářící města z pohledu ISS
„Nenaděláme nic s městy jako Phoenix nebo Los Angeles. To jsou typická města s rodinnými domy na velkých pozemcích a dálnicemi spojujícími jednotlivé městské oblasti, protože chybí efektivní nebo dostatečně levný systém hromadné dopravy. Možnými modely pro budoucnost by spíše mohly být hustě obydlené oblasti jako Singapur či Manhattan, ale nikoliv městská zástavba obklopující New York. Kdyby se města vyvíjela spíše do výšky než do šířky, bylo by to lepší a méně škodlivé pro životní prostředí,“ tvrdí Fragkias.
Podle Setové je hustší obydlení jen část řešení. Příhodné by také bylo, kdyby lidé bydleli blízko svého pracoviště, aby tolik nezatěžovali životní prostředí.
Urbanizace je ale „rozhodně“ dobrý způsob vyrovnání se s nárůstem světové populace, tvrdí Setová.