Hlavní obsah

Měsíc po pádu boeingu: Neví se nic

Právo, Michael Švec

Ačkoli v neděli uplynul měsíc od katastrofy malajsijského letu MH17 nad východní Ukrajinou, dosavadní vyšetřování na viníka zbytečné smrti 298 nevinných lidí neukázalo. S jistotou víme jen to, že stroj byl sestřelen. Mezinárodním expertům brání v práci neustávající boje v okolí místa pádu, Rusko a USA, které oblast sledují z vesmíru, žádné pádné důkazy nepředložily.

Foto: Evgeniy Maloletka, ČTK/AP

Ukrajinští záchranáři odnášejí jedno z těl obětí z trosek malajsijského boeingu. Archivní snímek

Článek

Šéf malajsijské policie Khalid Abu Bakar si tento týden postěžoval, že vyšetřovatelé za těch několik dnů, které na místě katastrofy strávili, stačili prohledat jen asi 45 procent z 15 kilometrů čtverečních, na nichž leží rozmetané trosky.

I to je důvod, proč zatím není v dohledu ani předběžná vyšetřovací zpráva.

Podle pravidel Mezinárodní organizace pro civilní letectví by měla být zveřejněna měsíc po incidentu, v tomto případě ale spatří světlo světa zřejmě až v září, podotkl mluvčí Nizozemského bezpečnostního úřadu Wim van der Weegen.

Foto: David Ryneš, Mapy.cz

Lze však předpokládat, že ani tato zpráva spekulace neutne: s největší pravděpodobností na základě prohlídky trosek a analýzy černých skříněk potvrdí sestřel jako příčinu pádu, jen stěží ale ukáže na toho, kdo držel pomyslný prst na spoušti.

Údajná komunikace o sestřelení malajsijského letadla

Hypotéz a teorií se za poslední měsíc vyrojilo mnoho, některé byly přitažené za vlasy, další znějí realističtěji. Žádná z dosud zveřejněných verzí však nebyla podepřena pádnými důkazy.

Nejčastější verze: Buk nebo Su-25

Co tedy o zkáze Boeingu 777 s jistotou víme? Jeho pád nezpůsobila závada či selhání posádky, stroj byl jistě sestřelen. O tom svědčí jak zdokumentovaná poškození trosek, tak i prvotní údaje z černých skříněk, které potvrzují masivní explozivní dekompresi. Jaká zbraň ale zkázu stroje způsobila, zůstává i nadále předmětem dohadů.

Nejčastěji se hovoří o tom, že stroj zasáhla protiletadlová střela Buk, o čemž mají svědčit i zřetelné stopy na trupu a křídlech letounu. Objevují se ale i jiné verze.

Foto: Maxim Zmeyev, Reuters

Kus sestřeleného boeingu u obce Petropavlivka

Ruská armáda nedlouho po katastrofě uvedla, že se k civilnímu stroji nakrátko přiblížil ukrajinský bitevník Su-25.

Ruská média citovala německého novináře a pilota Petera Haisenka, který na fotografiích trosek nalezl údajné stopy po kulkách a usuzuje, že na dopravní letadlo zaútočily dva ukrajinské bitevníky Su-25.

Kritici této teorie však oponují, že zmíněný vojenský letoun není konstruován pro útočení na vzdušné cíle a pro lety v desetikilometrové výšce, v níž se pohyboval boeing.

Foto: Maxim Zmeyev, Reuters

Proruský separatista hlídá jedno z míst, kde se nacházejí trosky letounu.

„Je v tom problém: boeing letí rychlostí 900 kilometrů za hodinu, ale Su-25 v této výšce tak rychle letět nemůže. Jenže on ani nemusí. Když chce na cíl zaútočit, nasměruje nos a dochází k zásahu raketami R-60M. Nejvýhodnější vzdálenost pro útok je 3–5 km,“ řekl agentuře ITAR-TASS Vladimir Michailov, bývalý velitel ruského letectva.

Ukrajina a Spojené státy však tvrdí, že boeing sestřelila raketa země-vzduch, s nejvyšší pravděpodobností ze systému Buk. Oba státy pak viní povstalce podporované Ruskem. Ti nejspíše v domnění, že míří na ukrajinský vojenský letoun, omylem zasáhli civilní stroj.

BEZ KOMENTÁŘE: Raketový systém Buk-M1

USA uvedly, že střela vzlétla z území ovládaného povstalci, důkazy však nepředložily.

Možní viníci průběh vyšetřování brzdí

Rebelové namítají, že systémy Buk nikdy neměli. Proti nim ale svědčí dřívější zprávy ruských agentur, které už v červnu oznamovaly, že separatisté buky získali. Jen krátce před katastrofou boeingu navíc povstalci sestřelili ve výšce přes šest tisíc metrů ukrajinský vojenský letoun An-26. Vinu separatistů mají dokazovat i údajné odposlechy hovorů mezi rebely zveřejněné ukrajinskou kontrarozvědkou.

Foto: axim Zmeyev, Reuters

Trosky boeingu na východní Ukrajině. Snímek je z předminulého týdne.

Ačkoli se strany konfliktu obviňují navzájem, pro transparentní vyšetření nehody dělají jen málo. Kyjev a separatisté, na něž má páky jen Moskva, nebyli ochotni přerušit boje v místě dopadu tak, aby je mohli bezpečně prozkoumat mezinárodní experti.

USA sice hovoří o důkazech, jež prý ukazují na povstalce, nejsou je však ochotny zveřejnit. Podaří se tedy nakonec viníka, ať už je jím kdokoli, pohnat k zodpovědnosti? Napoví další týdny, pravděpodobnost však s každým dnem klesá.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám