Merkelová: Žádné mé rozhodnutí nebylo chybné

Bývalá německá kancléřka vždy čelila vlně kritiky za kroky, o kterých píše i ve své knize s názvem „Svoboda: Paměti 1954-2021“ (Freiheit: Erinnerungen 1954-2021). Jde o její politiku vůči Rusku, migrační krizi nebo krizi pandemie covidu-19. Merkelová v rozhovoru dala jasně najevo, že si za svými rozhodnutími stojí.

„Dokážu pochopit, že lidé, kteří vidí, co ruský prezident Vladimir Putin páchá na Ukrajině, mi vytýkají chyby. S tím musím žít,“ řekla Merkelová. Ve vztahu k Rusku sázela mimo jiné na prohlubování hospodářské spolupráce a doufala, že to může přinést i politické změny v Rusku. Zároveň přiznává, že chtěla zajistit levný plyn pro německé hospodářství.

Na jednání s Putinem Merkelová obšírně vzpomíná ve své knize, kterou sepsala s dlouholetou spolupracovnicí Beate Baumannovou. Za dobu, po kterou ho znala, se podle Merkelové „Putin a s ním Rusko změnili, z počáteční otevřenosti vůči Západu přes odcizení až po úplné zatvrzení“. I při zpětném pohledu ale považuje bývalá německá kancléřka za správné, že až do konce své vlády kladla důraz na to, aby udržela s Putinem dialog.

Podle Merkelové byla pandemie covidu-19 hřebíčkem do rakve minským dohodám. Dvojice dohod, které pomáhala Merkelová uzavřít v letech 2014 a 2015, měla urovnat konflikt na východě Ukrajiny. Povstání proruských separatistů na Donbasu a ruská anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 se ale ukázaly být jen předstupněm rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Merkelová ve své knize vyzývá, aby se při hledání konce ruské války proti Ukrajině hledalo i diplomatické řešení.

V souvislosti s migrační krizí v roce 2015, které se značná část knihy věnuje, uvedla, že slavná věta, „zvládneme to“ („Wir schaffen das“), jí byla vyčítána ještě roky poté, co ji vyřkla. „Cože? Nemám říkat, že to zvládneme, protože by tato slova mohl někdo špatně pochopit tak, že chci do Německa přivést všechny uprchlíky světa?“ napsala v knize. Evropa podle ní bude vždy díky své prosperitě a hodnotám migranty přitahovat.

Část knihy Merkelová věnovala i Česku, vzpomíná na pražské jaro a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. V knize uvádí, že srpen 1968 jí zasadil ránu, kterou cítí dodnes.

O okupaci Československa v noci z 20. na 21. srpna se dozvěděla z rádia. „Dodnes mám před očima místo v kuchyni, kde to rádio stálo. Ránu, kterou mi tato zpráva zasadila, dodnes cítím. Ve čtrnácti letech jsem zjistila, že je v životě jen málo horších věcí, než je zmařená naděje,“ napsala v knize.

Merkelová se v knize věnuje i svému dětství a dospívání v totalitní Německé demokratické republice (NDR) a politické kariéře, která ji dovedla až do křesla kancléřky. Agentura DPA uvedla, že kniha nepřinesla žádná velká překvapení a zároveň ani žádnou značnou dávku sebekritiky. Dává ale nahlédnout do soukromí exkancléřky, které si vždy pečlivě střežila.