Článek
Na Putina se kvůli zadržovaným inspektorům OBSE obrátila již řada západních zemí. Rusko sice pomoc přislíbilo, zároveň ale tvrdí, že na separatisty nemá žádný vliv.
"Kancléřka prezidentovi Putinovi připomněla odpovědnost Ruska jako člena OBSE a vyzvala ho, aby využil svého vlivu," uvedl mluvčí německé vlády. Dodal také, že dvojice mluvila o významu nadcházejících prezidentských voleb na Ukrajině, které jsou plánovány na 25. května.
Mezi zajatci je i Čech
Ozbrojenci ve Slavjansku zadrželi minulý týden v pátek osm členů vojenské pozorovací mise OBSE. V neděli propustili ze zdravotních důvodů Švéda, v zajetí jsou nadále čtyři Němci, Dán, Polák a Čech. O podmínkách jejich propuštění se stále vyjednává.
"Doufáme, že je vyměníme za naše sympatizanty, které Kyjev zadržuje," řekl o misi OBSE jeden z vůdců povstalců a samozvaný slavjanský starosta Vjačeslav Ponomarjov.
"Zástupci OBSE jsou nadále ve Slavjansku," řekl Ponomarjov. "Samozřejmě chtějí jít domů, my o tom už jednáme s kyjevskými představiteli," vysvětlil. Dodal také, že zadržovaní příslušníci mise OBSE mají komfortní podmínky a že s nimi separatisté udržují přátelské vztahy. Již dříve Ponomarjov označil tým OBSE za "válečné zajatce".
Stropnický: Jsou v pořádku
Stav zajatých členů mise je dobrý, řekl Radiožurnálu český ministr obrany Martin Stropnický, který je na návštěvě v USA. O situaci mluvil telefonicky s německou ministryní obrany Ursulou von der Leyenovou.
"Jeden člen z té běžné pozorovatelské mise OBSE mohl navštívit rukojmí a posoudit jejich zdravotní stav. Ten zdravotní stav je dobrý, psychický stav odpovídající poměrům. Snad bude tato možnost opakovaně," uvedl. "Horší zpráva je, že v jednáních o propuštění se zatím nepokročilo," dodal.
Rusko: Mise je nezodpovědný hazard
OBSE a Západ žádá bezpodmínečné propuštění mezinárodních pozorovatelů. K jejich propuštění vyzvala opakovaně i Moskva, ta ale zdůrazňuje, že na separatisty nemá žádný vliv. Rusko zároveň misi OBSE označilo za nezodpovědný hazard.
Tématem rozhovoru Merkelové a Putina, o který podle Kremlu požádal Berlín, byl i poslední vývoj ukrajinské krize. Putin kancléřce řekl, že pro její vyřešení je klíčové, aby Kyjev stáhl své ozbrojené síly z jihovýchodu země, ukončil násilnosti a zahájil celostátní dialog.
Sama Moskva přitom čelí kritice Západu, že nijak nepřispívá k uklidnění situace na Ukrajině a že krizi vyhrocuje i přítomnost ruských vojáků u hranic s Ukrajinou.
Podle odhadů Severoatlantické aliance je v příhraničí rozmístěno na 40 000 ruských vojáků. Kyjev se obává, že jsou to invazní síly. Moskva sice vpád na Ukrajinu odmítá, zároveň si ale vyhrazuje právo zasáhnout na ochranu krajanů a ruskojazyčného obyvatelstva.
