Merkelová učila své podřízené objednat si vepřový řízek v češtině

Kancléřka absolvovala před rokem 1989 tři tříměsíční stáže v československé akademii věd. V Praze při svém nadání na jazyky – hovoří plynně anglicky i rusky – mnohé z češtiny pochytila. Obávané „ř“ zvládla podle zasvěcených znamenitě. „Užívala si to naplno a ihned vykouzlila vstřícné, přátelské ovzduší,“ prozradil dále zdroj.

Seyne-les-Alpes, místo zřícení airbusu společnosti Germanwings ve francouzských Alpách, březen 2015. Kancléřka Merkelová promlouvá s příbuznými obětí, povzbuzuje záchranáře, do televizních kamer se obrací na zneklidněnou veřejnost doma.

Nejde jí to snadno. Láme se jí hlas, občas se nedostává slov, jindy přebývá gest. Tak nejedná chladnokrevná vykonavatelka moci, ale žena, pro niž přezdívka Mutti (Mamka) sedí jako ulitá.

Politička, která si snad předplatila první místo v žebříčcích nejvlivnějších žen planety, se naučila projevovat city. „Její cestu zdrženlivé vědecké pracovnice k uznávané političce vykolíkovalo především mimořádné sebeovládání,“ poznamenala televize SAT 1 s tím, že kontrast s prvními lety po zvolení kancléřkou v roce 2005, kdy emocemi až nepřiměřeně šetřila, snad ani nemůže být výraznější.

Podepsala se na tom příhoda z května 1995, kdy jí jako nepříliš zkušené ministryni životního prostředí původem z někdejší NDR kancléř Helmut Kohl, jinak její až nekritický ochránce, na zasedání vlády rozcupoval na kousky její návrhy v boji proti letnímu smogu. Tehdy se rozplakala. Vzápětí se zařekla, že slzy na veřejnosti se už nikdy nebudou opakovat.

S tím, jak získávala stále pevnější půdu pod nohama, pozvolna mizelo image kancléřky Controlettiové, jak o ní občas jízlivě psal italský tisk. Samozřejmě že si nikdy nebude pohrávat s davem tak obratně, jak to uměl Bill Clinton, bude postrádat až herecké nadání Tonyho Blaira, neúnavnou výřečnost Nicholase Sarkozyho. V německém prostředí něco takového nikdo ani nežádá.

„Ta změna se nedá přehlédnout. Mutti se stala součástí jejího programu, stejně tak jako neskrývání emocí. Ale nikdy jimi nenahradí věcné argumenty, tak daleko prostě nezajde,“ prozradila týdeníku Focus její dlouholetá nejmenovaná kamarádka. „V šedesáti ji však nepochybně těší, že ji nepřekřtili na Omi (Babča),“ uzavírá.