Článek
Merkelová dovedla své konzervativce z CDU/CSU znovu k jasnému vítězství; strana získala třetinu hlasů. Přesto ale ztratila, a jelikož dosavadní koaliční partneři z SPD zaznamenali vůbec nejhorší výsledky od konce druhé světové války, chtějí odejít do opozice.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Nejmocnější politička v EU se tedy během čtvrtého funkčního období bude zřejmě opírat o méně stabilní vládu než dosud. Ona sama po skončení hlasování přiznala, že doufala v lepší výsledek.
Komentátoři se shodují, že jí uškodilo otevření hranic pro více než milión migrantů před dvěma lety, z čehož těžila protiimigrantská a protiislámská Alternativa pro Německo (AfD), která se po více než půl století stala první krajně pravicovou stranou zvolenou do Bundestagu.
Nestabilní koalice a výrazná opozice
Novou vládní koalici bez SPD bude Merkelová uzavírat ztěžka. Dohoda může být hotova za několik týdnů, možná měsíců.
Do parlamentu se nově dostalo šest stran. Šéfredaktor týdeníku Die Zeit Josef Joffe to pro agenturu Reuters označil za „tektonický posun v německé politice“ a stejně jako ostatní vyslovil názor, že Německu bude vládnout trojkoalice „Jamajka“, jak podle stejných shodných stranických barev s národními barvami Jamajky pozorovatelé překřtili uskupení CDU, Svobodní (FDP) a Zelení. Taková koalice ale bude podle Joffea „velmi nestabilní“.
Trojkoalice bude mít v 709členném parlamentu 395 poslanců.
Merkelová bude s obtížemi volit kompromis mezi stranami, které mají v mnoha ohledech výrazně odlišné postoje. Ostatně šéf FDP Christian Lindner, podle něhož by se Německo v rámci EU mělo chovat mnohem suverénněji, už prohlásil, že jednání s Merkelovou neodmítá, ale země podle něj potřebuje změnu kursu.
Případná vláda CDU, FDP a Zelených bude rovněž čelit silnější a výraznější opozici. Předseda AfD Alexander Gauland v neděli slíbil, že bude s kolegy vládu „honit“, dokud se vláda a země nedostane zpátky do rukou lidem. Do opozice mají našlápnuto i sociální demokraté, na jejichž mizerném volebním výsledku se mohla podepsat i dosavadní vládní spolupráce a nijak velké vymezování se vůči CDU. Dá se očekávat, že se SPD pod taktovkou svého šéfa a plamenného řečníka Martina Schulze pustí do role opozice s vervou.