Článek
„Prezident touží dostat Německo, největší evropskou ekonomiku, na svou stranu pro některé ze svých vlastních geopolitických cílů dříve, než začne americký volební cyklus v polovině jeho funkčního období,“ poznamenal list The New York Times.
Velký průlom se ale nečekal, v klíčových tématech postoje k Moskvě a Pekingu se oba lídři rozcházejí. Merkelová ještě před odletem do USA oznámila, že ve Washingtonu nečeká dohodu s Bidenem ohledně Nord Streamu 2. A k dohodě skutečně nedošlo. Oba státníci se podle šéfa Bílého domu shodli na vágním konstatování, že není možné nechat Rusy zneužívat energetické zdroje k vydírání.
„Jakkoli jsem zopakoval své obavy ohledně Nord Streamu 2, kancléřka Merkelová a já jsme zcela za jedno v našem přesvědčení, že Rusku nesmí být umožněno používat energetiku jako nástroj nátlaku nebo vyhrožování sousedům,” konstatoval po jednání s Merkelovou Biden.
Jeho administrativa stejně jako ta předchozí se stavbou plynovodu nesouhlasí a prezentuje jej jako hrozbu pro energetickou bezpečnost v Evropě. Merkelová pouze poznamenala, že Washington a Berlín dospěly k různým závěrům ohledně toho, co tento projekt znamená.
Sankce nebudou
Biden už ale dříve ze sankcí vyjmul konsorcium, které plynovod staví, čímž dal fakticky najevo, že blokáda dostavby téměř hotového projektu mu za obětování vztahů s Berlínem nestojí. Jednat se ve středu mělo i o kyberútocích připisovaných ruským hackerům.
Čína, kterou americká diplomacie označuje za „největší hrozbu“, je největším obchodním partnerem Německa. Merkelová před Bidenovým nástupem pomohla vyjednat investiční dohodu mezi EU a Čínou, kterou poté odmítl ratifikovat europarlament.