Článek
Německý ústavní soud pokáral bývalou kancléřku za její komentáře k volbě durynského premiéra v roce 2020. Merkelová se negativně vyjádřila o AfD „jednostranným, partyzánským způsobem“, řekla místopředsedkyně soudu Doris Königová při vyhlášení rozsudku. Porušila tím právo AfD na rovné příležitosti v politické soutěži.
Merkelová tehdy ostře kritizovala zvolení politika FDP Thomase Kemmericha na post spolkového premiéra Durynska. Do funkce se v únoru 2020 dostal díky podpoře svobodných demokratů (FDP), křesťanských demokratů (CDU) a také hlasy AfD. Bývalá kancléřka tehdy uvedla, že volba je „neodpustitelná“ a „CDU se nesmí na takové vládě podílet“. Poznamenala tehdy, že den, kdy k této volbě došlo, byl „špatným dnem pro demokracii“.
„Byl to den rozchodu s hodnotami a přesvědčením CDU,“ uvedla tehdy šéfka německé vlády. Dosahovat parlamentních většin s AfD podle ní není možné. Kemmerich se dostal pod tlak a po třech dnech na post premiéra Durynska rezignoval.
Německá policie prohledala byty politiků AfD. Podezřívá je, že vyzývali k trestným činům
AfD kvůli zmiňovaným výrokům podala na Merkelovou žalobu, protože její slova vyhodnotila jako přímý útok a zásah do svých práv garantovaných základním zákonem, což je obdoba ústavy. Ústavní soud dal ve středu AfD za pravdu, když konstatoval, že Merkelová skutečně svými výroky jednala proti první větě prvního odstavce článku 21 základního zákona. Tato věta říká, že strany spolupůsobí při politické tvorbě vůle lidu.
Místopředsedkyně soudu Königová uvedla, že Merkelová se vyjádřila „ve výlučně oficiálním kontextu“. Ani úvodní poznámka, že jde o „předběžnou poznámku“, ani vlastní obsah nenaznačovaly, že by chtěla mluvit výhradně jako stranická politička, a nikoliv jako kancléřka. Současně připomněla, že Merkelová v té době už nebyla ve funkci šéfky CDU a přepis tiskové konference, kde se vyjádřila, byl k dispozici na jejích oficiálních stránkách www.bundeskanzlerin.de a také na www. bundesregierung.de.