Článek
Absolutní akceptace židovského života je považovaná za klíčovou pro integraci. „Kdo odmítá židovský život v Německu, nebo zpochybňuje právo Izraele na existenci, pro toho nesmí být v naší zemi místo,” uvádí se v návrhu zákona, který CDU/CSU chtějí předložit ve Spolkovém sněmu před 27. lednem, na který připadá Mezinárodní den památky obětí holokaustu.
Konzervativní unie chce, aby spolková vláda více tlačila na vlády jednotlivých zemí, aby důsledně využívaly možnosti zákonů o podmínkách pobytu migrantů a vyhošťovaly ty cizince, kteří navádějí k antisemitismu. Nový zákon umožní vyhostit ty migranty, kteří budou shledáni vinni z šíření antisemitismu.
„Musíme rozhodně zakročit proti antisemitismu u migrantů s arabskými kořeny a z afrických zemí,” řekl deníku Die Welt Stephan Harbarth z CDU. Proti importovanému antisemitismu musejí být nasazeny preventivní i „všechny represivní prostředky, včetně možnosti vyhoštění”, dodal.
Týdeník Der Spiegel na svých internetových stránkách připomíná, že u počátku této debaty stály demonstrace v Berlíně, které vyvolalo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele, které vyvolalo vlnu protestů. Před Braniborskou bránou v Berlíně demonstranti zapálili vlajku s Davidovou hvězdou.
Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas po protestech prohlásil, že antisemitismus je „útokem na všechny“ a že mu „nesmí býti umožněno získat opět prostor“ ve společnosti.
OSN i Evropská unie přitom považují východní Jeruzalém za Izraelem v souladu s mezinárodním právem za nezákonně obsazené území. [celá zpráva]
Židovské organizace působící v Německu nicméně poukazují na to, že antisemitských výroků a výpadů přibývalo už před rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a že stále častěji za nimi stojí přistěhovalci s arabskými kořeny.