Merkelová kvůli uprchlíkům sklízí kritiku i z vlastních řad

K zatím poslednímu výpadu se odhodlal vicekancléř a předseda koaliční Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Sigmar Gabriel, který prohlásil, že mohou spory kancléřky s bavorským premiérem paralyzovat spolkovou vládu a vehnat voliče do náručí krajní pravice.

Deník Bild navíc nedávno informoval, že CSU zvažuje odvolání svých tří ministrů ze spolkové vlády.

"Spor mezi CSU (Křesťanskosociální unií) Horsta Seehofera a předsedkyní CDU (Křesťanskodemokratické unie) Angelou Merkelovou by působil bizarním dojmem i za normálních dob," řekl Gabriel, jehož sociálně demokratická strana tvoří s CDU a CSU koaliční spolkovou vládu, serveru Spiegel Online.

Gabriel reagoval na ultimátum, které dal bavorský ministerský předseda spolkové kancléřce na počátku týdne. Vyzval v něm Merkelovou, aby do neděle, kdy se mají předsedové koaličních stran sejít v Berlíně, omezila masový příliv imigrantů do země. V opačném případě pohrozil "nouzovými opatřeními".

Merkelová ale tento týden uvedla, že příliv migrantů do Německa se nedá jen tak okamžitě zastavit.

V pátek odpoledne se však přeci jen hnuly ledy; německé ministerstvo vnitra oznámilo, že se Berlín a Vídeň dohodly, že budou Rakušané pouštět do Bavorska na pěti hraničních přechodech.

V současné době hranice z Rakouska do Německa překračují denně tisíce žadatelů o azyl.

"Nepotřebujeme každý den nové nevyzrálé návrhy a pseudodiskuse, ale realizaci praktických opatření: více úředníků rozhodujících o azylovém řízení, jazykové kurzy, vzdělání a rekvalifikace uprchlíků, kteří mohou v Německu zůstat a rychlé vyhoštění těch, kteří zůstat nemohou," trvá na svém vicekancléř.

Kritika ze strany bavorského premiéra Horsta Seehofera má svou logiku, upozorňují německá média. Blíží se totiž 20. listopad, kdy by rád obhájil post předsedy CSU a možná - pokud uprchlická krize Merkelové nakonec zlomí vaz - zahájil svůj politický přesun do Berlína.

Při posledních volbách šéfa CSU (konaly se před dvěma lety) získal Seehofer 95,3 procenta a tento zisk se považoval za rekord. Političtí pozorovatelé jsou přesvědčeni, že letos by mohl tento rekord překonat

Není to přitom tak dlouho, co byl Seehofer označován za člověka, který ztrácí moc, za politickou mrtvolu. Uprchlická krize mu umožnila comeback a zřejmě ho katapultuje do nejvyšších pater německé politiky, píší komentátoři.

Buď jak buď, má Seehofer pravdu v tom, že nejsilnější vládní strana ztrácí podporu. V nedělním průzkumu volebních preferencí získaly CDU a CSU jen 36 procent hlasů, což představuje nejhorší výsledek za poslední tři roky. Posilovat začala pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), jež by se dostala se sedmi procenty hlasů vůbec poprvé do Spolkového sněmu.

O měnící se náladě v německé společnosti svědčí i to, že německé nejvyšší státní zastupitelství přijalo 400 trestních oznámení na kancléřku Angelu Merkelovou kvůli jejímu postoji v uprchlické krizi.

Předkladatelé oznámení ji ve většině případů viní z vlastizrady, protože prý její přívětivý postoj k uprchlíkům může narušit vnitřní bezpečnost a ústavní uspořádání Německa. [celá zpráva]

Podle německých zákonů lze za vlastizradu označit takové jednání, kdy se pachatelé snaží násilím nebo výhrůžkami docílit změny ústavního uspořádání. Podle německých právních expertů se ale ničeho takového nedopustila.

Bavorsko je v rámci současné uprchlické krize nejpostiženější spolkovou zemí. Denně sem z Rakouska přichází několik tisíc lidí. Ve čtvrtek jich hranici přešlo 5540, v předchozích dnech jich vždy bylo kolem 6500.