Méně azbestu, méně rakoviny. Nová pravidla a registr ochrání i Čechy

Riziko rakoviny v pozdějším věku se tím významně sníží a zlepší se kvalita života. V Německu, Francii nebo Nizozemsku zpřísnili podmínky sami už dřív, Česko se zatím připravuje.

„Odhaduje se, že by se v EU mohlo zabránit 663 případům nádorových onemocnění, jako je rakovina plic, mezoteliom (nádor pohrudnice), rakovina hrtanu a rakovina vaječníků,“ přiblížil Právu Michael Vít ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) hlavní účel navrhovaných změn pro všechny unijní státy včetně Česka.

Počet pracovníků, kteří přijdou s azbestem do styku, se podle tuzemských statistik trvale zvyšuje. Ještě v roce 2002 šlo o téměř tři stovky, v roce 2018 se počet ztrojnásobil na 1148 pracovníků. U všech se mohou po letech objevit vážné obtíže. „Nejvyšší výskyt plicního mezoteliomu je ve věku od 65 let do 80 let, tj. někdy až v intervalu po třiceti letech od poslední expozice,“ poznamenal Vít, který působí v Centru hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ.

Zvrátit trend má zpřísnění pracovních podmínek. Limit pro vystavování se azbestovým částicím během osmihodinové práce je 100 tisíc vláken azbestu na metr krychlový. Nově má být strop na 10 tisících. Přičinili se o to i Češi, kteří se na znění nové směrnice podíleli. Ta současná platí už dvanáct let a řeší profese, které se podílejí na ­likvidaci azbestu, především stavební dělníky.

Ti jsou v riziku při demolicích nebo sanaci budov. Příkladem za všechny je bourání „Štrougalovy věže“ – telekomunikační ústředny postavené v 70. letech na pražském Žižkově. Začalo před pár týdny pod dozorem hygieniků a za dodržení bezpečnostních podmínek. Pětaosmdesátimetrová budova obsahuje asi tři tisíce tun azbestu.

Bohumil Kotlík, který v SZÚ vede Národní referenční centrum pro venkovní a vnitřní ovzduší, upozorňuje, že ohrožených je víc. „Máme i další pracovní činnosti, kde se expozice azbestu potenciálně objevuje, třeba při těžbě kameniva v některých lomech, kde jsou tektonické žíly, které obsahují azbestové minerály. Nebo při ukládání azbestu na skládkách,“ uvedl. I jich by se měla ochrana nově týkat. Až 78 procent nádorových onemocnění v EU souvisí s azbestem. V Česku se to ale obtížně dokládá. „Bohužel se zákazem výrobků s azbestem řada výrobních podniků zanikla a spolu s nimi i data o exponovaných pracovnících,“ vysvětlil Vít.

Data jsou sice zkreslená, ale nějaká přece. Plicní nemoc azbestóza (zjizvení pojivové tkáně v plicích) jako nemoc z povolání byla dosud uznána víc než 170 osobám, takzvaná plicní hyalinóza se potvrdila u asi 250 osob, dalších víc než 150 lidí má mezoteliom a téměř stovka má prokázanou rakovinu plic spojenou s azbestózou.

Dopad nové směrnice bude i praktický. Stát bude muset například vytvořit registr budov, kde se karcinogenní látka vyskytuje. „Bude zapotřebí udělat inventuru pracovišť, kde může docházet k expozici azbestu, a kvantifikovat potenciální zátěž. Druhým úkolem je vytvoření registru azbestových materiálů v budovách,“ poznamenal Kotlík.

V Česku zatím žádná taková databáze není. Týkat by se mohla i běžných oprav domů. „Cílem registru je vědět, že když někdo začne s opravou svého domu, tak bude v registru napsáno, jestli tam je nebo není azbestový materiál. Podle toho se dál postupuje,“ vysvětlil. Práce s azbestem je až na výjimky zakázána od roku 2005.