Článek
Premiérka bojovala o to, zda si pojistí svou funkci v době, kdy vrcholí jednání o brexitu. Poslancům mimo jiné za zavřenými dveřmi řekla, že do dalších voleb v roce 2022 už torye nepovede a že post premiérky opustí po brexitu.
Její mluvčí uvedl ještě před zahájením schůze, že podle premiérky „nepůjde v dnešním hlasování o to, kdo povede stranu do příštích voleb, ale o to, zda má smysl měnit vůdce v této fázi brexitových jednání”.
Premiérka přiznala, že ví, že je mnoho toryů nespokojeno s tím, jak vede stranu, ale že by bylo špatné měnit šéfku právě teď. Mohlo by to dát záminku k odložení brexitu nebo k revokování rozhodnutí o odchodu spojeného království z EU, což by Britové nemuseli přijmout. Proto si zatím chce nechat funkci. Dodala, že jejím cílem je dosáhnout řádného brexitu.
Slib, že nepovede konzervativce do příštích řádných voleb, nebyl podle expertů až tak silný. Poté, co v předčasných volbách, které sama iniciovala, konzervativci ztratili většinu v parlamentu, se totiž nedá předpokládat, že by jí toryové dali šanci vést partaj do dalších voleb.
Mayová dále zmínila, že do 21. ledna příštího roku chce s Bruselem vyjednat variantu irské pojistky, kterou by sdíleli i severoirští unionisté (DUP), kteří menšinovou britskou vládu podporují. EU přitom jednoznačně odmítá změny dojednaného textu smlouvy.
159 hlasů
Poslanec Marcus Fysh, řekl, že ho projev premiérky nepřesvědčil, protože nenabídla žádný nový plán pro dosažení brexitu kromě toho, že se bude více radit s poslanci: „Je velmi těžké ji podpořit, skutečně nepřišla s čímkoli novým.“
Odmítl i to, že když má k brexitu dojít 29. března, není už dost času na výměnu předsedkyně. Výběr nového předsedy, který obvykle zabere několik týdnů, by se dal podle něj stlačit do kratšího časového úseku.
Mayová potřebovala získat prostou většinu 159 z 317 zákonodárců Konzervativní strany, aby hlasování přestála. Původně jí mělo stačit 158 hlasů, ale dvěma poslancům, kteří čelili nařčení ze sexuálního obtěžování, bylo obnoveno právo hlasovat.