Článek
Proces začal v úterý dopoledne. Žádost o podmínečné nabytí svobody se projednává ve věznici s přísnou ostrahou, kde Breivika drží. Věznice se nachází na břehu jezera Tyrifjorden, kde leží i Utøya.
Soud se odehrává ve sportovní hale věznice, má trvat tři dny a rozhodnutí by mělo padnout ve čtvrtek, napsal list Berliner Morgenpost. Televize ZDF však upozornila, že po první Breivikově žádosti o předčasné propuštění trvalo téměř dva týdny, než příslušný soud oznámil svůj verdikt.
Breivik již podruhé požádal o soudní přezkum, zda může být předčasně propuštěn z vězení na podmínku. Jeho šance na úspěch jsou však považovány za velmi malé, podotýká list Kurier.
Vězeň v Norsku žádá, aby se přístup k sociálním sítím stal lidským právem
Na začátku procesu zahájila svou prezentaci prokurátorka Hulda Olsen Karlsdottirová, která se vyslovila proti předčasnému propuštění, protože vrah zůstává nebezpečný pro společnost.
„Představuje stejnou hrozbu jako před a během teroristických útoků z 22. července 2011,“ řekla. Stejný názor zastává i vedení věznice Ringerike, kam Breivika převezli v roce 2022.
Anders Behring Breivik, norský masový vrah, přichází do improvizované soudní síně, kde bude soud posuzovat jeho druhou žádost o podmínečné propuštění.
Odkazy na nacisty i Rusko
Když Breivik vstupoval v přísně střežené věznici Ringerike do tělocvičny přeměněné na provizorní jednací místnost, zvedl pravici k hitlerovskému pozdravu Sieg Heil! a opět ukázal plakát s politickým poselstvím.
„Nejsem člověk. Už 13 let nejsem člověk,“ řekl novinářům při příchodu. „Jsem kolektivista a politický voják, který nadále slouží svým frakcím“ dodal 45letý muž. Nad pravým uchem na jeho jinak holé hlavě byl vidět z vlasů vystříhaný symbol Z, který naznačuje jeho podporu Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi.
Na otázku, co bude dělat, pokud bude propuštěn, Breivik odpověděl, že chce co nejdříve opustit Norsko, pokud mu to bude umožněno.
Vraha poprvé od procesu v roce 2012 vyšetřili noví soudní znalci z oboru psychiatrie, kteří ve středu u soudu předloží více než stostránkovou zprávu. Breivikův obhájce Øystein Storrvik vkládá podle televize ZDF naděje do toho, že zpráva tentokrát nebude pocházet od interních psychiatrů a psychologů z vězeňského systému, ale od externích odborníků.
Zabíjel zcela chladnokrevně
Neonacista Breivik 22. července 2011 nejprve odpálil ve vládní čtvrti Osla bombu v autě obsahující 950 kg výbušnin. Výbuchy zabily osm lidí a zničily 80 tisíc metrů čtverečních plochy. Obětí mohlo být i mnohem víc, při explozi se však náklaďák propadl do garáže, což zmírnilo následky.
Následky Breivikova teroristického útoku v Oslu v červenci 2011Video: Reuters
Poté – v policejní uniformě a po zuby ozbrojený – odjel na ostrov Utøya, kde se konal prázdninový tábor sociálnědemokratické mládežnické organizace.
Chladnokrevně postřílel 67 lidí ve věku od 14 do 51 let. Další člověk se utopil při útěku před vrahem, jiný se smrtelně zranil pádem z útesu. Mezi oběťmi bylo 32 nezletilých. Přeživší vypověděli, že si počínal jako na střelnici. Policie ho zadržela až po 75 minutách.
V roce 2012 mu okresní soud v Oslu vyměřil nejvyššímu možnému trest: 21 let vězení s následnou preventivní vazbou, která může být prodloužena, dokud je považován za hrozbu pro společnost.
Růže nad záplavou dalších květin k uctění památky obětí po Breivikově řádění
Vzhledem k tomu, že norské zákony umožňují předčasné propuštění z vězení po deseti letech, Breivik o ně požádal v roce 2022. Tvrdil, že se zřekl násilí, ale ukázal hitlerovskou zdravici a nadále se hlásil k nacismu. Dokonce řekl, že bude pokračovat v boji za nadřazenost bílé rasy mírovými prostředky. Se žádostí neuspěl.
Na začátku letošního roku Breivik nepochodil se stížností proti umístění do samovazby. Soud ho stále považoval za nebezpečného.
Norská spisovatelka: O vrahovi bychom měli zjistit vše, za knihu o Breivikovi mi pozůstalí děkovali
