Maskovaní muži zadrželi běloruskou aktivistku Maryji Kalesnikovovou

Běloruská policie původně oznámila, že ověřuje informaci, že byla Kalesnikovová unesena, uvedla agentura RIA Novosti. V sdělení pro agenturu Interfax pak policie popřela, že by byla Kalesnikovová zatčena.

Členové opoziční koordinační rady uvedli, že se nemohou spojit nejen s touto političkou, která je členkou rady, ale ani se dvěma dalšími členy tohoto orgánu. „Kde jsou a co s nimi je, není známo,” citoval Interfax člena vedení rady Pavla Latuška.

Opoziční koordinační rada chce zajistit předání moci v Bělorusku. Neuznává ji běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který chce její členy stíhat pro pokus o převzetí moci, ohrožení bezpečnosti státu a vlastizradu.

Na její členy - stejně jako na většinu opozičních předáků - činí běloruské úřady nátlak, aby odjeli za hranice, kde skončila i prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská.

Bývalý běloruský ministr kultury Latuško dnes ve Varšavě řekl, že svou zemi opustil po nátlaku běloruské tajné služby KGB: "Dostal jsem ultimátum: Buď zůstanu v zemi a bude proti mě zahájeno trestní řízení, nebo Bělorusko opustím.„ Dodal, že v Polsku ani v jiné zemi EU nechce žádat o azyl. ”Předpokládám, že se brzy budu opět moci vrátit do Běloruska," řekl Latuško, který minulý týden svou cestu do Polska původně zdůvodňoval účastí na ekonomickém fóru.

Kalesnikovová už v srpnu řekla BBC, že je jedním z mála představitelů opozice, kteří jsou ještě v zemi. „Jsem jedna ze tří. Aby se přesně porozumělo tomu, co se tu děje, musíte být zde,“ poznamenala.

Dodala, že protesty nejsou bojem o moc, ale bojem za lidskou sebeúctu a vzájemný respekt. Uvedla, že se sama nebojí, ale obává se eskalace násilí. Proto ona sama ani její tým nemají žádnou ochranku.

Kalesnikovová letos vedla kampaň opozičního politika Viktara Babaryka. Když mu nebylo umožněno kandidovat, podpořila Svjatlanu Cichanouskou, která se stala hlavní kandidátkou opozice v srpnových volbách. Minulý týden Kalesnikovová oznámila vznik nové strany Razam (Společně).

Nepokoje v Bělorusku odstartovaly kontroverzní prezidentské volby, po nichž úřady oznámily jednoznačné vítězství dosavadního prezidenta Lukašenka. Režim proti demonstrantům, kteří požadují přepočítání hlasů či nové volby a volají po Lukašenkově odchodu, tvrdě zasahuje.

V neděli protesty pokračovaly. Zadrženo při nich bylo podle běloruského ministerstva vnitra 633 lidí, přičemž 363 jich bylo převezeno do detenčních center a půjdou před soud.

Podle agentur pochodovalo Minskem v neděli až 100 000 lidí a počet zatčených byl největší od začátku protestů. Na záběrech z nedělního dění bylo vidět muže v kuklách a civilu ozbrojené obušky a pronásledující demonstranty v centru města, informovala agentura AFP. Větší protesty se konaly i v Grodnu nebo Brestu.