Článek
Spolustraníkům v poslední době došla trpělivost. Podle jejich názoru premiér udělal příliš málo, nebo možná dokonce nic, pro omezení migrace do Evropy. „Někteří dokonce prohlásili, že by se pro vyřešení problému nebránili svržení současného kabinetu,“ napsal server dutchnews.nl.
„Marku, pospěš si. Počet lidí přicházejících do Nizozemska je skutečně třeba snížit. Naše země se nemůže vyrovnat se sedmdesáti tisíci žadateli o azyl ročně. Nemůžeme. Trpělivost členů strany není nekonečná,“ řekla Sophie Hermansová, šéfka parlamentní frakce VVD. Připomněla, že koaliční smlouvě se kabinet loni zavázal, že zajistí pokles počtu migrantů.
Naznačila, že VVD jako největší strana čtyřkoalice by mohla koalici opustit, „pokud neuvidí cestu vpřed“, což by vedlo k vládní krizi.
Migrantů ve Středozemním moři prudce přibylo. To jsem ještě neviděl, diví se šéf Frontexu
Loni v listopadu musel Rutte odrazit vzpouru poslanců vlastní strany proti zákonu navrženému Erikem van der Burgem, ministrem pro azyl. Úprava umožňuje vládě přinutit místní úřady, aby přijímaly uprchlíky tak, aby byli rovnoměrněji rozptýleni po celé zemi.
„Postavte se za občany, člověče!“
„Rutte slíbil, že příliv migrantů zmenší. Ten, kdo slibuje, musí také nést odpovědnost,“ naléhal Paul Slettenhaar, radní za Castricum. „Máme právo i povinnost ptát se: Marku Rutte, slíbil jsi nějaké věci, jak to jde?“ dodal.
I další členové VVD zpochybňovali životaschopnost současného kabinetu. „Možná bychom měli říct: v této koalici nemůžeme být sami sebou,“ upozornil Teun Heldens, člen limburské zemské rady. „Azyl je dostatečně důležitý pro stranu na to, aby se z kabinetu vymanila,“ dodal.
„Rutte byl vždy nedotknutelný,“ uvedl pod podmínkou anonymity ministr z jiné strany. „Ale to už je pryč. Rutte vždy dokázal potlačit jakýkoli odpor ve své straně tím, že řekl: ‚V zájmu dobré vůle a klidu ve vládě musíte ustoupit‘. To se mu daří čím dál méně,“ řekl dále podle serveru Euroactiv.
Při interpelacích v parlamentu, jichž se mohou zúčastnit občané, se jeden z nich se zmínil o situaci v obci Ter Apel zahlcené velkým počtem žadatelů o azyl, jimž nemůže poskytnout odpovídající přístřeší a ubytování.
Francie a Itálie si vjely do vlasů kvůli migraci
Tamní obyvatelé jsou podle něj nuceni organizovat sousedské hlídky, které střeží jejich ulice, protože je to jediný způsob, jak zajistit bezpečnost. Poté se obrátil na Rutteho, který seděl v první řadě, a požádal ho: „Postavte se za své občany, člověče. Jednejte!“
Koalice: jeden hot, druhý čehý
Migrační politika kabinetu vázne kvůli neshodám uvnitř divoce rozdělené koalice – zatímco VVD a Křesťanskodemokratická výzva (CDA) prosazují přísnější přístup, koaliční partneři, liberální D66 a Křesťanská unie (CU) se chtějí zaměřit na humánní politiku a respektování mezinárodních dohod.
„Buďte upřímní v tom, co funguje, a nepřicházejte s tvrdými plány, které nefungují,“ oslovila Mirjam Bikkerová, šéfka CU, své koaliční partnery na stranické konferenci. „Takže, kabinete: dejte se do práce, uzavírejte dohody v Evropě, pracujte na bezpečných trasách, zejména pro ty nejzranitelnější, a uzavírejte dohody se zeměmi původu,“ pokračovala Bikkerová, která minulý týden vyzvala Rutteho stranu, aby uznala, že „každý migrant je lidská bytost“.
Strach nad městem. Migranti terorizují saské Plavno
Hledání odpovědí v severní Africe
Ještě minulý týden Rutte potvrdil záměr navštívit Tunisko společně s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a šéfkou Komise Ursulou von der Leyenovou, aby s touto zemí projednali možnou migrační dohodu. „Pro Nizozemsko je to velmi důležité, protože část vysokého přílivu azylantů je způsobena tím, že mnoho lidí z Tuniska podniká tento strašně nebezpečný přechod,“ dodal Rutte.
Delegáti VVD se na sjezdu shodli na podpoře vládního kabinetu, pokud bude do léta vyřešen problém s žadateli o azyl. „Naši ministři by neměli odjíždět na dovolenou, dokud nepřijdou se seriózním balíčkem opatření,“ vzkázala Hermansová lídrům strany.
Přistěhovalectví výrazně zvýšilo počet obyvatel Nizozemska v roce 2022, a to o 227 tisíc osob. To vedlo k tomu, že nizozemská Imigrační a naturalizační služba měla v loňském roce potíže se zpracováním žádostí o azyl, přičemž počet nevyřízených žádostí dosahoval někdy až třicet tisíc.