Máma žena a táta muž byla jen zástěrka pro mnohem zásadnější změnu maďarské ústavy

"Tento dodatek (ústavy) je mnohem důležitější než současně zavedený zákaz adopce dětí homosexuálními páry," řekla deníku politoložka Edit Zgutová. Úder proti sexuálním menšinám je podle ní do značné míry jen kouřovou clonou zakrývající další změny základního zákona, které budou mít vážné důsledky pro celou zemi.

Podle již deváté ústavní novely, odhlasované poslanci Fidesz, od úterka platí nová definice veřejných financí. Od nynějška jsou za ně považovány jen peníze, které jsou "příjmy, výdaji či závazky státu". Tak velké zúžení pojmu prý znamená, že prostředky, které jsou vydávány ze státního rozpočtu a dostanou se například do vládní nadace, z právního hlediska už nejsou veřejnými.

Podle expertů z nevládní organizace Transparency International tak pro Orbánovu vládu bude snazší skrývat, co dělá s penězi, které se ocitnou ve veřejných společnostech či nadacích, patřících státním institucím.

Maďarsko už v minulosti mělo takové případy. V letech 2014 až 2016 šest nadacím centrální banky dostalo 260 miliard forintů (asi 19 miliard Kč). Jejich činnost od začátku obestíralo tajemství. Nadace odmítly novinářům a opozici přístup k informacím o svých finančních operacích, což vysvětlovali tím, že jsou "soukromými institucemi". Novináři požádali o příkaz k poskytnutí informací soud a po několika odvoláních spor vyhráli.

Ukázalo se, že nadace vydávaly peníze na nákup a opravu nemovitostí, na které kontrakty vyhrávali oligarchové spříznění s vládou, mimo jiné Lörinc Mészáros, který tehdy byl i starostou premiérovy rodné obce. Kupovaly rovněž umělecká díla a dotovaly soukromá média patřící podnikatelům blízkým vládní straně.

Díky nadacím patřícím centrální bance si platební schopnost zachovaly soukromé ústavy, například banka NHB patřící bratranci šéfa centrální banky Tamásovi Szemereyovi. Na jeho účtu skončilo 60 miliard forintů od jedné z nadací, což soukromé bankce umožnilo uniknout bankrotu.

Odborníci varují, že po změnách ústavy nebudou mít soudy jiné východisko než odmítat návrhy novinářů o přístup k informacím. Týkat se to bude i nevládních organizací a běžných občanů, domáhajících se zjištění, nač vláda vynakládá peníze.

"Díky tomuto dodatku Orbán prakticky vepsal korupci do ústavy. Za pomoci státních nadací bude moci nerušeně zasílat veřejné peníze spřízněným oligarchům," prohlásila Zgutová.

Novináři z nezávislého portálu Atlaszto tvrdí, že k udržování chodu zkorumpovaného státního systému slouží do značné míry peníze z Evropské unie. V případě veřejných stavebních investic, uskutečňovaných firmami jednoho z nejbohatších Maďarů Lörince Mészárose, více než 90 procent prostředků pocházelo z EU.

Bičem na Orbánovy autoritářské sklony se mělo stát čerpání unijních prostředků jen za podmínky dodržování zásad právního státu, poznamenala Gazeta Wyborcza. Nakonec ale členské státy na nedávném summitu v Bruselu souhlasily s odročením dodržování této zásady o dva roky. To je pro Orbánův režim klíčové vzhledem k tomu, že parlamentní volby budou právě za dva roky, píše polský opoziční list.