Článek
Novináři listů, jako jsou německý Der Spiegel, belgický Le Soir, italský L'Espresso a španělský El Mundo, či internetová média jako Mediapart ve Francii dospěli na základě zkoumání Malta Files k jednoznačnému závěru: maltský daňový režim ve spojení se členstvím země v Evropské unii udělal ze země „cíl pro firmy, které má v oblibě italská mafie, ruští půjčkoví žraloci a nejvyšší vrstvy turecké elity“.
Spiegel zveřejnil svá zjištění pod titulkem Mafiánská krev na maltských penězích. Jeho web tvrdí, že ten, kdo přináší peníze na Maltu, se musí jen zřídka obávat nepříjemných otázek. „Malta Files ukazují, že to přitahuje mafiánské klany z Itálie,“ dodal list s tím, že „na Maltě se dají peníze vydělat, skrýt – i vyprat.“
Přitom na první pohled má Malta více než solidní zdanění firem. Podnikové daně tam činí 35 procent. Pro srovnání: průměrná podniková daň v Unii je pouhých 22 procent. Ostrovní úřady však nabízejí zajímavou výjimku: firmy, jejichž podílníci nemají sídlo na Maltě, mohou získat náhradu až 85 procent splacených daní. Tak lze reálné podnikové zdanění snížit na faktických pět procent čili na pouhou sedminu toho, co formálně uvádí zákon.
Systém brání vláda i opozice
Ačkoli vládní a opoziční síly si jdou před volbami po krku, v otázce podnikového zdanění se i v této chvíli vzácně shodnou. „Pokoušejí se tvrdit, že na našich finančních službách je něco podezřelého, pravda ale je, že náš finanční systém je týž jako ten, se kterým jsme vstoupili do EU,“ odmítl kritiku EIC premiér Joseph Muscat.
Opoziční labouristé pranýřují vládu za prodej unijních pasů bohatým zájemcům a organizují pouliční protesty proti údajnému zapojení premiéra v pochybných zámořských fondech. Závěry EIC, že Malta je základnou pro daňové úniky, však jejich vůdce Simon Busuttil rozhodně odmítl a tvrdil, že jsou „nepřesné“.
Maltský ministr financí Edward Scicluna označil zjištění EIC rovnou za „fake news“ (falešnou zprávu), kterou prý šíří jiné unijní země, které „chtějí okusit náš úspěch, zejména v sektoru iGaming“. To je decentní označení pro hazard na internetu, který vytváří už osminu HDP na Maltě.
Podle Spiegelu se právě v této branži přímo angažuje mafie. To nijak neznepokojuje ministra Rodericka Galdese, který prohlásil: „Jsme odhodláni bránit náš hlavní finanční sektor, jednu z opor maltské ekonomiky.“ Malta samozřejmě není jediná v Unii, kdo firmám umožňuje platit co nejnižší daně. Smutně proslulí jsou v tomto směru i Irové, Lucemburčané a Nizozemci.