Hlavní obsah

Mafiánům bere klidný spánek DNA

Právo, Josef Kašpar, Řím
Řím

Angela Galatola dostihla spravedlnost po 26 letech. V roce 1990 se pokusil zavraždit Giovanniho Falconeho, prokurátora specializujícího se na odhalování kriminální činnosti Cosa nostry, v okamžiku, kdy s manželkou pobýval v jedné přímořské vile na Sicílii.

Foto: http://www.interno.gov.it

Od ledna v Itálii funguje centrální banka údajů DNA (Banca Dati nazionale del DNA).

Článek

Skupina mafiánů připlula v noci na člunu a umístila u vily nálož. Ta sice vybuchla, avšak Falcone a jeho žena se zrovna v tom okamžiku v budově nenacházeli. Galatolo se později dostal do vězení pro jiné zločiny. Na místě atentátu vyšetřovatelé nalezli uschlou kapku potu, kterou podrobili analýze. A tak usvědčili Galatola i z pokusu o vraždu.

Někteří bossové organizovaného zločinu by se tudíž chtěli stát neviditelnými a „bezdotykovými“. Nechodí do baru na kávu ani do restaurací, nekouří na veřejnosti – a pokud tak učiní, nedopalky si odnášejí domů.

Ostatně i malým zločincům došlo, že je lépe nepít kávu mimo domov, jelikož na šálku mohou zůstat jejich organické stopy. Bojí se vzít do ruky barovou sklenku či jiný předmět, který by pak policisté mohli zkoumat.

Jenže v konečném výsledku je i tohle snažení celkem marné, protože to by museli žít v úplném vakuu, trvale a úplně izolováni od okolního světa.

Zatím 800 profilů

Od ledna tohoto roku v Itálii funguje centrální banka údajů DNA (Banca Dati nazionale del DNA), od níž si policie i justice slibují vysvětlení tisíců letitých a dalších nevyřešených případů. Zrodu databáze předcházela dlouholetá diskuse o ochraně osobních údajů, o způsobu, jakým se musejí provádět rozbory, o bezpečnosti elektronických údajů i o pravidlech pro jejich vymazání. Teprve poté se v Itálii zrodil tento archív biologických identit, jehož data se každým dnem rozrůstají.

Zatím tu mají 800 profilů neznámých osob, 800 numerických kódů a každý z nich odpovídá biologické identitě zjištěné na místě zločinu.

K tomu, aby se genetický profil dostal do banky a přispěl tak k vytvoření celostátního archívu, musí projít přísným posudkem tzv. Accredia, tedy Celostátního úřadu pro biologickou bezpečnost a biotechnologie, který vydává osvědčení potvrzující, že příslušné laboratoře dodržely všechna pravidla rozboru.

Žádná jména, jen kódy. Opatrnost je na místě

Samozřejmě, tak jak k tomu dochází u profilů neznámých osob nalezených na místě zločinu, i v případě zadržovaných alfanumerický kód nebude spojen se jménem a příjmením. Do banky údajů vstoupí pouze řada čísel a písmen. Každá z nich popíše genetickou charakteristiku osoby.

Po uložení dat základní rozdíl učiní tzv. match, tj. zjištění, zda se dva profily shodují. Příklad: když mě zítra zatknou pro loupež, odeberou mi anonymní vzorek slin, který přejde do archívu. A tam se důkazně zjistí, že jsem se už před lety pohyboval na místě jiného zločinu, jak to ukáže alfanumerický kód uložený v databázi.

Andrea Lenzi, profesor endokrinologie na římské univerzitě La Sapienza a šéf Accredia, ale trochu tlumí startovní nadšení: „Myslím si, že to potrvá alespoň rok, než budeme disponovat dostatečným počtem profilů pro dobré výsledky matchů.“

Dodává, že nelze zapomenout na přísná pravidla pro vymazání profilů z databáze v případě, že se daná osoba trestného činu nedopustila či se na něm nepodílela: „Nejsme policejní stát a tento systém má pouze vést k potírání trestné činnosti. Kdo se ničeho nedopustil, nebude v žádném archívu figurovat. Na to dohlédneme.“

Nový systém by měl pomoci státu při kontrole oblastí, kde se organizovaný zločin občas občanům jeví silnější než stát – platí to zvláště o regionu Kampánie, v oblasti na sever od Neapole (okres Caserta) a jižním cípu regionu Kalábrie (okresy Reggio Calabria a Vibo Valentia).

Související témata:

Výběr článků

Načítám