Článek
Strany zastupující maďarskou menšinu byly v minulosti součástí několika slovenských vlád, ale v roce 2020 žádná z nich nepřekročila pětiprocentní práh potřebný pro vstup do parlamentu.
Z řad maďarské menšiny se po minulých volbách ozývaly hlasy o potřebě sjednocení, ale nakonec zůstalo vše při starém a rozhádanost politických představitelů Maďarů na Slovensku se nepodařilo překonat.
Podle aktuálních průzkumů se podpora strany Aliance-Szövetség pohybuje na úrovni tří procent a podpora seskupení Modří, Most-Híd nedosahuje ani dvě procenta.
Boj o volební vítězství se na Slovensku nečekaně vyrovnává
Právě strana Most-Híd byla v letech 2016 až 2020 součástí vládní koalice společně se stranou Směr-sociální demokracie a Slovenskou národní stranou. Po neúspěchu ve volbách v roce 2020 se změnilo vedení strany, odešel její zakladatel Béla Bugár.
Strana Most-Híd sice byla původně součástí seskupení Aliance-Szövetség, ale po neshodách ho opustila a spojila se stranou Modří expremiéra Mikuláše Dzurindy. Toto spojení však zatím čísla potřebná pro vstup do parlamentu ani zdaleka nepřináší.
Strana Aliance-Szövetség se veřejně distancuje od požadavku autonomie jižních okresů Slovenska, ale je například za zrušení poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše a za autonomii pro školy s vyučovacím jazykem maďarským.
„V programu strany nefiguruje to, že bychom chtěli územní autonomii,“ zdůrazňuje předseda strany Krisztián Forró.
Aliance-Szövetség má přímé napojení na maďarskou vládní stranu FIDESZ . Na nedávná slova maďarského premiéra Viktora Orbána, který Slovensko označil za „odtržené území“, reagoval Forró prohlášením, že FIDESZ nabídl Maďarům v zahraničí obrovskou pomoc.
„Z tohoto pohledu je pro nás tohle partnerství (se stranou FIDESZ – pozn. redakce) důležité. Z Maďarska přišla pomoc pro několik tisíc podnikatelů, to je obrovská pomoc pro tento region,“ uvedl.
Podle pětiny Slováků by příští vláda měla navrhnout odchod z NATO
