Maďarští Židé se státních akcí k výročí holocaustu neúčastní

V desetimiliónovém Maďarsku žije asi osmdesát tisíc Židů a Radnóti vede mladou židovskou komunitu v budínské části hlavního města. Rabín zatím neměl žádnou negativní zkušenost s tím, že své židovství neskrývá. V Budapešti však už bylo několik případů, kdy pravicoví extremisté napadli Židy. „Já říkám, když jsi Žid, buď na to hrdý. Neutíkej před tím, i tak tě to dostihne,“ dodává rabín. „V Maďarsku žije relativně velká židovská komunita. Z okolních zemí asi největší,“ upozorňuje.

Radnóti přiznává, že nezná odpověď na otázku, proč v Maďarsku opět získává prostor antisemitismus. „Možná je nejlepší odpovědí jeden vtip. Sociolog se ptá vesničanů: Je u vás antisemitismus? Vesničané mu odpovídají: Není, ale poptávka by byla.“ Rabín vztahuje podobné trendy na všeobecnou situaci v zemi. „V nelehké hospodářské nebo sociální situaci si lidé hledají skupinu, kterou by z toho mohli obvinit a nenávidět ji. Mohou to být Židé, Romové, nebo jiné skupiny obyvatelstva. Prostě je vždy potřeba najít viníka, na kterého je možné svalit vše,“ dodává.

Letos si Maďarsko připomíná 70. výročí holocaustu. „Na první pohled dělá vláda Viktora Orbána při této příležitosti hodně. Otevírá muzeum dětských obětí holocaustu, v rámci pietní vzpomínky na holocaust vypne veřejnoprávní televize na minutu vysílání a podobně. Vláda vyčlenila na vzpomínkové akce 1,8 miliardy forintů (asi 160 miliónů Kč - pozn. red.),“ říká Radnóti.

Židovské náboženské obce však účast na oficiálních akcích odmítají. Jednou z příčin je stavba kontroverzního památníku na Náměstí Svobody (Szabadság tér) v centru Budapešti. Dílo sochaře Pétera Párkányiho má znázorňovat německou orlici vrhající se na archanděla Gabriela, který symbolizuje Maďarsko. Nacistická vojska totiž obsadila Maďarsko až v roce 1944. Tehdy začala masová deportace maďarských Židů do Osvětimi.

„Je to falšování historie, když památník má našeptávat, že deportaci maďarských Židů mají na svědomí jen Němci. Tehdejší maďarské úřady se přitom aktivně zúčastnily všech protižidovských akcí. Maďarsko určitě nebylo nevinným andělem. I před okupací Maďarska zde byly protižidovské zákony a ghetto,“ uvedl Radnóti.

Další příčinou absence židovských organizací na oficiálních akcích k výročí holocaustu je fakt, že zástupce těchto organizací nepřizvali k tvorbě Muzea holocaustu. „Obávám se, že to bude podobné, jako v případě zmíněného památníku. Bude zde znázorněno, jak se Židům v Maďarsku dobře žilo až do vstupu německých vojsk. Nesouhlasíme s tím, aby byla historie podávána takovýmto způsobem například dětem, které v rámci školních akcí zmíněné muzeum navštíví,“ dodal rabín.

V Budapešti byla před časem odhalena busta regenta a Hitlerova spojence Miklóse Horthyho, na shromážděních extremistů se slovo Žid běžně používá jako nadávka. Když politici mluví o ochraně maďarských zájmů a vyčítají Bruselu a zahraničním bankám některé kroky, značná část maďarské veřejnosti cítí v těchto slovech pomyslné rovnítko: Brusel = Židé a banky = Židé.

To vše potvrzuje fakt, že v Maďarsku existuje i počátkem 21. století antisemitismus, který extrémní síly úspěšně využívají k získávání dalších sympatizantů. Extrémně pravicová strana Jobbik se stala v nedávných eurovolbách druhou nejsilnější stranou hned za vládním FIDESZ. Někteří se tento výsledek snaží bagatelizovat poměrně nízkou účastí v eurovolbách, ale každý hlas pro extremisty je důkazem existence protižidovských a protiromských nálad v zemi.