Maďarským prezidentem by se mohl stát šéf parlamentu Kövér, který nechce Česko v EU

Mezi možnými kandidáty na nového maďarského prezidenta se objevuje především jméno předsedy parlamentu László Kövéra, ministra pro místní rozvoj Tibora Navracsicse a ministra obrany Kristófa Szalay-Bobrovniczkého.

Čtyřiašedesátiletý Kövér už dočasně zastával post hlavy státu, když v roce 2012 odstoupil Pál Schmitt kvůli plagiátorství. „Praxi tedy má, ale není moc oblíbený. Jeho tvrdé, často až zraňující poznámky a gesta na adresu opozičních politiků určitě nevyjadřují jednotu národa,“ konstatoval deník Blikk. Kövér patří mezi zakládající členy strany FIDESZ, vlastní stranickou legitimaci číslo jedna.

Kövér v roce 2015 v rozhovoru pro Právo kritizoval Českou republiku a Slovensko, že součástí jejich právního řádu jsou stále poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše. „ČR a SR se neměly vůbec stát členy Evropské unie, pokud součástí jejich právního řádu je zákon vycházející ze zásady kolektivní viny,“ zdůraznil tehdy Kövér.

„Třiapadesátiletý Szalay-Bobrovniczky získal ve funkci ministra obrany zkušenosti, jako prezident by se stal vrchním velitelem armády v zemi, v jejímž sousedství zuří válka,“ upozornil deník Blikk. „V jeho neprospěch může mluvit fakt, že do politiky přišel ze světa obchodu a případné, zatím neznámé záležitosti ho mohou učinit zranitelným,“ dodává list.

Sedmapadesátiletého Navracsicse označují média za zkušeného politika i v mezinárodní politice, ale jeho slabinou je jeho soukromý život. „Loni v dubnu se dostal jeho vztah s druhou manželkou do krize a nežijí spolu. Sňatek uzavřeli v roce 2006,“ uvedl Blikk.

Sedmapadesátiletý sportovní kardiolog Béla Merkely, rektor Semmelweisovy Univerzity, je v Maďarsku velmi populární. Sportuje, jeho soukromý život je příkladný, má tři děti, které rovněž vystudovaly medicínu. „Může se však stát terčem útoků kvůli videím, které vznikly na různých párty,“ konstatoval list.

Opoziční strany prosazují přímou volbu prezidenta. „Je na čase, aby o prezidentovi rozhodovali lidé. O posledních třech prezidentech rozhodoval Viktor Orbán. Dva z nich předčasně skončili, třetí plnil pouze funkci stroje na podpisy a ani na chvíli neplnil opravdovou funkci prezidenta,“ uvedla opoziční Demokratická koalice s narážkou na Pála Schmitta, Katalin Novákovou a Jánose Ádera.

Návrh na přímou volbu prezidenta podpoří také opoziční strany Naše vlast, Jobbik, Politika může být jiná a Maďarská socialistická strana (MSZP). „Už stačilo, že Viktor Orbán prosazuje do nejvyšší ústavní funkce své věrné stranické vojáky,“ uvedl Jobbik. „Orbánovu loutku nemůže následovat další loutka. Volme prezidenta přímo,“ vyzvala MSZP.