Článek
„Obrátil se na nás maďarský parlament s prosbou spojit úsilí k ochraně práv menšin, v první řadě při výuce jazyka. Po přijetí (ukrajinského) jazykového zákona přišly o svá práva národy žijící na území Ukrajiny,” citovala Volodina agentura TASS. „Chce-li se Ukrajina stát evropskou zemí, musí se v první řadě zbavit nacionalismu v politice,” dodal ruský politik.
Volodin hovořil o zákonu, který kyjevský parlament schválil letos v dubnu. Zákon potvrzuje ukrajinštinu jako jediný státní jazyk, plynně ovládat ukrajinštinu musejí úřední osoby, například poslanci, diplomaté, soudci, učitelé nebo lékaři státních zdravotnických zařízení. Povinné je užívání ukrajinštiny v armádě, policii a soudech, stejně jako ve školách všech stupňů.
V rodném jazyce by se učilo jen v prvních čtyřech třídách, pak už by se děti učily v ukrajinštině. Zákon vyvolal protesty v zahraničí. Rusko si stěžovalo u evropských organizací, protesty Moskva zaslala dokonce i do sídla Evropské unie a NATO. Vadí však také v Maďarsku, Rumunsku, Moldavsku a Polsku.
NATO bude na přání Maďarska jednat o přehodnocení vztahu k Ukrajině
K maďarské menšině se v Zakarpatí hlásí zhruba 150 tisíc lidí. Jejich předáci si stěžují na jazykovou a kulturní diskriminaci ze strany ukrajinských úřadů. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už loni uvedl, že Ukrajina „brutálně” porušuje práva maďarské menšiny i dalších menšin na svém území, a proto nemůže Budapešť podporovat snahy Kyjeva o euroatlantickou integraci.
Ukrajina si stěžovala na tlak způsobený sbližováním Ruska a Maďarska.
Ukrajinská vláda nakonec odložila uplatnění zákona na rok 2023. Původně měl platit od roku 2020.