Maďarsko pouští do země Rusy a Bělorusy bez větších kontrol

Maďarsko rozhodlo, že od 8. července mohou pracovat na jeho území za výhodnějších podmínek občané osmi zemí - Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie, Běloruska, Moldavska, Černé Hory, Ruské federace, Srbska a také Ukrajiny.

Web Forbes.hu upozornil, že největší rozdíl mezi gastarbeitry a zaměstnanci s Národní kartou je v tom, že ve druhém případě není omezený počet lidí, kteří mohou Národní kartu dostat. V případě gastarbeitrů je jejich příchod do Maďarska omezený na 65 tisíc lidí ročně. „Na rozdíl od gastarbeiterů majitel Národní karty se může zaměstnat v jakémkoli oboru a má právo na tzv. sjednocení rodiny,“ napsal Forbes. Mohou si tedy přivést své nejbližší příbuzné a rodinné příslušníky.

O Národní kartu je možné požádat na dva roky, ale pak je možné bez dalšího omezení požádat opakovaně o prodloužení její platnosti pokaždé na další tři roky.

Podle RND to vyvolává velké bezpečnostní obavy, protože by se jako zahraniční pracovníci mohli registrovat i špioni nebo agenti či spící buňky k případným budoucím útokům. RND i list The Financial Times tvrdí, že se u těchto pracovníků neprovádí bezpečnostní kontrola a neplatí pro ně ani další omezení.

Maďarský odborník na Ruskou federaci András Rácz Forbesu řekl, že tímto krokem Maďarsko otevírá dokořán svůj pracovní trh Rusům a Bělorusům. Rácz v tom vidí velké bezpečnostní riziko: „Cílem Rusů je totiž schengenská zóna.“

Předseda evropských lidovců Manfred Weber se kvůli obavám písmeně obrátil na Charlese Michela. Text má k disposici list The Financial Times. Weber označil nový systém přijímání gastarbeiterů za „zpochybnitelný“ a varoval, že může „vytvořit nebezpečné mezery pro špionážní aktivity a potenciálně umožnit velkému počtu Rusů vstoupit do Maďarska za minimálního dohledu, což představuje vážné riziko pro národní bezpečnost“.

„Tato politika by také mohla usnadnit pohyb Rusů v schengenském prostoru a obejít omezení vyžadovaná unijním právem,“ varoval Michela Weber a vyzval vedoucí představitele EU, aby „přijali nejpřísnější opatření k okamžité ochraně integrity schengenského prostoru, omezili bezpečnostní riziko, které již vzniklo, a zabránili členským státům v přijímání podobných iniciativ v budoucnu“.

Vstup bez bezpečnostní prověrky za situace, kdy se Rusko pokouší oslabit Evropu nejrůznějšími hybridními útoky, označil za špatný přístup expert německých zelených na zahraniční politiku EU Sergey Lagodinsky. Webu RND současně řekl: „Bylo by však špatné všechny ruské občanky a občany označovat za podvratné živly sloužící (ruskému) režimu.“ Lagodinsky dodal, že si Orbán dělá, co chce: „Podkopává evropský migrační systém a současně se stává sluhou Kremlu.“

Dostat se nyní do Maďarska není pro Rusy úplně snadné. Musejí využít leteckou cestu přes Turecko či přes Srbsko. EU cesty Rusů na své území výrazně omezila, víza většina zemí vydává jen po důkladných pohovorech.

Některé země jako Finsko neumožňují Rusům vstup do země vůbec. Zákaz zdůvodnily Helsinky tím, že se Rusko pokouší destabilizovat situaci na hranicích v zemích EU.

Maďarsko je v poslední době kritizováno především kvůli sporu s Ukrajinou ohledně dodávek ruské ropy. Ukrajina zařadila v červnu Lukoil na seznam sankcionovaných firem, takže nemůže dodávat ropu přes do Maďarska a na Slovensko ropovodem Družba přes Ukrajinu. Obě země tak byly odříznuty od jednoho ze svých klíčovým dodavatelů černého zlata.

Budapešť obvinila Kyjev z vydírání a vyzvala k zásahu EU. Slovensko Ukrajině pohrozilo, že jí přestane dodávat naftu, pokud zákaz nezruší.

Energetický expert Martin Vladimirov ze Střediska pro studium demokracie však na webu Euractiv říká, že Orbán blufuje a EU by mu na to neměla skočit. Podle něj jde především o to, aby maďarská společnost MOL, které je spojena s Orbánem, mohla dál využívat lukrativní kontrakty s Ruskem. Existuje dost alternativ, odkud může Maďarsko ropu dostávat.