Článek
Vláda premiéra Viktora Orbána avizované hlasování o vstupu Švédska do NATO už dříve několikrát odsunula, ačkoliv členové kabinetu tvrdí, že členství severské země v Alianci podporují.
Opozice Orbána kritizuje a obviňuje jej, že odsouvání ratifikace souvisí s jeho náklonností k Rusku a režimu prezidenta Vladimira Putina.
Maďarská prezidentka Katalin Nováková, která vzešla z Orbánovy vládní strany Fidesz, na počátku března vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Švédska – a tehdy ještě i Finska – do Severoatlantické aliance „co nejdříve“.
Finsko, které podalo přihlášku do NATO spolu se Švédskem v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, vstoupilo do Aliance v dubnu.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a představitelé některých členských zemí doufali, že se Švédsko stane členem Aliance před summitem ve Vilniusu, který se uskuteční 11. a 12. července, nebo během něj.
To se však nestane, pokud maďarský parlament neschválí jeho členství před letní parlamentní přestávkou. Podle maďarského tisku bude mít parlament už jen tři zasedací dny, a to příští týden v pondělí, úterý a pátek.
Ratifikace švédského členství na programu není. Se vstupem severské země do NATO musí souhlasit všechny členské země.
Švédsku také chybí souhlas Turecka. Prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že Stockholm stále nesplnil všechny turecké požadavky ohledně potírání teroristických organizací a jejich sympatizantů.
Tím Ankara myslí například Stranu kurdských pracujících (PKK) či některé další kurdské militantní skupiny. Švédsko se naopak domnívá, že požadavky Ankary obsažené v memorandu z loňského roku splnilo.
Orbán: Putin není válečný zločinec a Ukrajina není suverénní stát
