Maďarsko a Ukrajina uvízly v klinči. Kvůli menšinám

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg poté vyzval obě země, aby své dvoustranné spory rychle vyřešily – uspořádání plánované schůzky s Ukrajinou má totiž podle něj v NATO velkou podporu.

„Maďarsko je cenný alianční spojenec, který mnoha různými způsoby přispívá ke společné obraně. Ukrajina je blízký partner a pro NATO je důležité pokračovat v její další silné politické i praktické podpoře,“ zdůraznil Stoltenberg.

Jednání mezi NATO a Kyjevem se odehrávají na diplomatické úrovni, ovšem schůzky šéfů diplomacií Maďaři už od loňského podzimu blokují. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v Bruselu prohlásil, že Ukrajina „brutálně“ porušuje práva 150tisícové maďarské i dalších menšin na svém území. Maďarsko proto podle něj nemůže podporovat další ukrajinské snahy o euroatlantickou integraci, dokud Kyjev přístup k menšinové problematice nezmění.

Szijjártó mluvil o ukrajinských „třech úderech“ proti menšinám.

Za první považuje zákon nařizující výuku i na menšinových školách v ukrajinštině, dalším je zpochybnění zákona zakotvujícího jazyková práva menšin a třetí se chystá v podobě návrhu prezidenta Petra Porošenka zakázat zákonem dvojí občanství.

Kyjev objasňuje počínání Maďarska rostoucím vlivem Moskvy na Budapešť, která prý využívá svého členství v NATO k nátlaku na Ukrajinu „v zájmu třetí země“, čímž ohrožuje jednotu Evropské unie a NATO.

Szijjártó toto tvrzení důrazně odmítl. „Je to lež. Chceme pouze dosáhnout odvolání zákonů, které porušují práva menšin na Ukrajině,“ řekl.

Ukrajina se opakovaně snaží posílit pozici ukrajinštiny vůči ruštině, což ale v zemi prohlubuje konflikt. Kyjev například tvrdí, že na Donbasu se nemluví rusky, ale jihovýchodním dialektem ukrajinštiny.

Vadym Prystajko, zástupce Kyjeva u NATO, věří, že i přes problémy se nakonec jednání mezi Ukrajinou a Aliancí plánované na červenec uskuteční. „Jsme připraveni k jednání výboru NATO–Ukrajina a prezident Porošenko je připraven přiletět do Bruselu,“ zdůraznil Pristajko.