Článek
„Najednou jsme uviděli, že na naší půdě vrážejí vojáci do země kovové tyče,“ cituje server nol.hu Józsefa Schneidera z obce Madaras u srbsko-maďarské hranice. Podle serveru nebyli majitelé pozemků na hranicích o výstavbě vůbec informováni.
„Měl jsem tam zasazenou kukuřici. Teď mi tady jezdí vojenské vozy,“ kroutí hlavou Schneider. S manželkou Erzsébet obhospodařují 30 hektarů půdy, která je ze tří stran jako výběžek obklopena hranicí se Srbskem. „Počítáme, že kvůli stavbě bariéry ztratíme asi šest řádků kukuřice a přijdeme asi o dva hektary půdy,“ uvedla Erzsébet.
„Nemáme nic proti stavbě zátarasu. Štve nás ale, že nás o tom nikdo neinformoval,“ dodala. Majitelé zdejších pozemků postupně zjišťují, že jsou povinni poskytnout půdu pro stavbu bariéry, ale oficiálně je ještě nikdo neinformoval. Měli by také dostat od státu odškodnění, ale nevědí, kdo a jakým způsobem určí výši škody.
Čekali ve stínu zátarasu
Server nol.hu uvedl, že majitelé pozemků by v těchto dnech měli dostávat doporučené dopisy s oznámením, že ve veřejném zájmu jsou povinni poskytnout půdu na blíže neurčenou dobu.
U obce Mórahalom zastavila uprchlíky nově vystavěná bariéra. Jenže ta stojí na maďarském území deset metrů od hraniční čáry.
Server delmagyar.hu uvedl, že Syřané to využili a posadili se do stínu na zem přímo u bariéry. Tam čekali na maďarské policisty. Tím, že už pronikli na maďarské území, policistům nezbylo nic jiného, než je doprovodit do nedalekého záchytného tábora u obce Röszke, kde požádali o azyl.