Článek
Zoltán dojíždí do práce 40 kilometrů, ale stále se mu to vyplatí. „Už jsem pracoval i ve Vídni, kam jsem dojížděl vlakem. Teď jezdím autem, ale stále je to výhodnější než dělat u nás,“ řekl Zoltán.
András se už i s rodinou přestěhoval do Rakouska. „V Maďarsku nevidím žádnou perspektivu a nelíbí se mi ani politická situace,“ poznamenal.
Provládní server Magyar Idők uvádí, že v zahraničí pracuje 325 tisíc Maďarů, podle jiných zdrojů toto číslo přesahuje půl milionu.
Podle průzkumu agentury Publicus Intézet zvažuje ve zhruba desetimilionové zemi práci v zahraničí přes milion Maďarů. O práci v zahraničí uvažuje 47 procent Maďarů do 25 let a 40 procent Maďarů nad 40 let. „Nejméně uvažují o práci v zahraničí lidé ve věku 26 až 35 let, kteří už v Maďarsku založili rodinu,“ uvedla agentura.
Inteligence i manuální pracovníci
Do západních zemí odchází především lékaři, informatici, inženýři, ale také číšníci a manuálně pracující lidé. Podle průzkumu agentury Hays Hungary Engineering & Manufacturing z 500 respondentů z řad inženýrů až čtvrtina plánuje odchod do zahraničí. „Někteří hledají své štěstí v zahraničí ihned po studiích, další to plánují po několikaleté praxi doma. V příštích letech to může vést k akutnímu nedostatku kvalifikovaných lidí v Maďarsku,“ upozorňuje agentura.
„Některé oblasti hospodářství se už dnes potýkají s nedostatkem pracovníků. Týká se to především zdravotnictví, stavebnictví i restauračních služeb,“ uvedl opoziční poslanec Zsolt Molnár. Podle něj Maďary vyhánějí ze země nejen nízké platy, ale také nevyhovující důchodový systém.
Cílem Maďarů je především Rakousko, Německo, Velká Británie a v posledním roce také Nizozemí a Norsko. Maďaři se v zahraničí rychle asimilují. Nikde nevznikají maďarské čtvrtě po vzoru čínských, italských či polských.
Situaci maďarských pracujících nyní nově zhoršil tzv. otrokářský zákon, který umožnil výrazně navýšit délku přesčasů z 250 hodin na 400 hodin ročně, přičemž se za ně může platit se zpožděním až tří let. Maďaři kvůli tomu vyšli do ulic. [celá zpráva]