Článek
Podle Macrona prý projevili „někteří političtí představitelé z východní Evropy, cynický přístup k Unii”, neboť ta podle něj „jim slouží jen k rozdělování peněz – aniž by respektovali její hodnoty. Evropa není supermarket, Evropa je osudové společenství,“ tvrdil prezident Francie a dodal: „Země Evropy, které nedodržují pravidla, musí nést všechny politické důsledky.“ V podtextu tento Macronův výpad míří pochopitelně na známé dlouhodobé výhrady zmíněných zemí vůči povinnému přerozdělování migrantů.
Německá kancléřka Angela Merkelová během summitu vyjádření šéfa Elysejského paláce podpořila.
Agentura DPA slova hlavy Francie označila za kritiku Polska a Maďarska. Varšava ji ovšem hned ostře odmítla. „Lze nám vytýkat, že nepřijímáme tu kvótu uprchlíků, kterou by chtěla EU, ale na druhou stranu lze říci: není to Polsko, kde už dva roky platí výjimečný stav – pouze ve Francii si nedokážou poradit s otázkou uprchlíků a otázkou terorismu,“ zdůraznil mluvčí polského prezidenta Krzysztof Lapinski. Výjimečný stav platí ve Francii od útoků v Paříži na podzim roku 2015.
Sobotka: S kvótami nesouhlasíme
Macronův výpad odmítl i český premiér Bohuslav Sobotka. „Unii určitě nevnímáme jako supermarket. Nicméně nesouhlasíme s těmi návrhy, které se týkají přerozdělování uprchlíků, povinných kvót. Vidíme tam velká bezpečnostní rizika. Myslíme si, že je to řešení, které spíše podporuje nelegální migraci do Evropy,“ prohlásil na summitu EU.
| Summit mnoha důležitých témat |
|---|
| Migrace byla jen jedním z řady bodů dvoudenního summitu EU. |
| Hlavní pozornost se upírala na vystoupení britské premiérky k brexitu. |
| Summit projednal posílení evropské spolupráce v obraně. |
| Vzhledem k vlně atentátů v EU projednal i kroky k posílení boje s terorismem. |
| Projednat se měla také ochrana před skupováním firem zeměmi jako Čína. |
| Summit schválil také pokračování sankcí proti Rusku o další půlrok. |
Připomněl, že Západem vyžadovanou „solidaritu vyjadřujeme jiným způsobem, který nám nezpůsobí bezpečnostní problémy. Pomáháme finančně, pomáháme našimi experty a jsme připraveni tuto pomoc navýšit, ať už jde o Afriku, nebo o Blízký východ,“ podtrhl Sobotka.
Premiér dal také najevo, že bude čelit protekcionářským sklonům Macrona, který ještě jako ministr prosadil zákon postihující přes „mzdový bič“ aktivity dopravců z východní Evropy ve Francii.
Macrona se český premiér chystá na pátečním ohlášeném setkání upozornit: „Jestliže volný pohyb po Evropě budí v některých zemích obavy ze sociálního dumpingu, mohou i bohaté státy přispět k tomu, aby se více vyrovnávaly mzdy v Evropě tím, že budou tlačit na své firmy, své investory, kteří podnikají v zemích jako ČR, aby zvyšovali platy. Je důležité, aby francouzští zaměstnavatelé a francouzské firmy, kteří podnikají u nás, zvýšili platy.“
Průlom v obraně
Migrační problémy byly i jedním z témat čtvrtečního jednání. Podle Sobotky se však hlavní pozornost politiků zaměřila na jiná témata, než je přerozdělování nelegálních migrantů. Summit schválil brzké dokončení registrace lidí při vstupu do Unie i při jejich odjezdu. Po vzoru USA vznikne systém pro cestovní informace a povolení, s nímž lze kontrolovat osoby, které míří do Unie, už před příjezdem. „Byla přijata i další opatření pro zamezení financování terorismu a sledování finančních toků, aby teroristům vyschly zdroje,“ řekl premiér.
Oznámil také úspěch v budování unijní obrany. „Rozhodli jsme, že do několika měsíců dojde k aktivaci stále strukturované spolupráce,“ řekl a dodal, že vzniknou kapacity na společné náročné mise. Bojové skupiny, které chce Unie nasazovat, by měly být financovány společně. Dosud je platili jen ti, kdo je vysílali, takže bojové skupiny se prakticky nepoužívaly.
Velká pozornost se upírala k vystoupení britské premiérky Theresy Mayové k brexitu. Mayová měla říci, jak si představuje řešení hlavní otázky v první fázi rozhovorů. Tou je zachování práv občanů EU v Británii a Britů v Unii. Mayová slíbila práva občanů zachovat. [celá zpráva]