Macron tlačí reformu důchodů mimo parlament

Umožňuje to článek 49.3 ústavy, na jehož uplatnění se ve čtvrtek administrativa prezidenta Emmanuela Macrona usnesla těsně předtím, než dolní komora parlamentu měla začít předlohu projednávat.

Důvodem byla krajně nejistá podpora předlohy vzhledem k tomu, že vládní blok nemá – na rozdíl od Senátu – mezi poslanci většinu. Macron původně doufal, že získá hlasy opozičních pravicových Republikánů. Jejich frakce ale není v otázce reformy penzí jednotná.

„Je to velmi, velmi riskantní,“ řekl před plánovaným hlasováním v Národním shromáždění Bruno Retailleau, šéf republikánské frakce v Senátu.

K projednávání předlohy v dolní komoře nakonec nedošlo, protože se vláda sešla na mimořádném zasedání a po delším váhání rozhodla o aktivaci zmíněného článku ústavy. Ten může vláda použít u návrhů, které se týkají rozpočtu a sociálního zabezpečení. Usnesení kabinetu poslancům sdělila premiérka Élisabeth Borneová. „Nemůžeme dát naše budoucí důchody v sázku,“ zdůraznila. „Kdyby každý hlasoval podle svého svědomí a v souladu se svými minulými postoji, tak tuto zásadní věc neprosadíme,“ řekla dále premiérka podle televize BFMTV.

Opozice vzápětí označila postup vlády za „brutální“. „Je to den jejich porážky. Poté, co ztratili půdu pod nohama v zemi, ztrácejí půdu pod nohama i v Národním shromáždění,“ kritizoval postup vlády Olivier Faure, šéf socialistické frakce ve sněmovně.

Řada opozičních poslanců po oznámení Borneové opustila sál a Francii hrozí další vlna protestů. Vláda se navíc vystavuje riziku, že poslanci do 24 hodin od použití tohoto článku ústavy vyvolají hlasování o vyjádření nedůvěry vládě. Tento úmysl již oznámila předsedkyně frakce krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová. Pokud by poslanci nedůvěru vyslovili, zákon se považuje za zamítnutý a kabinet musí podat demisi.

Krajně nepopulární reforma je klíčovým bodem Macronova programu a má zajistit dostatek prostředků pro financování penzí i v budoucnu. Jádrem změn je postupné zvyšování věku odchodu do důchodu ze 62 na 64 let do roku 2030, s čímž rozhodně nesouhlasí levicová opozice, odbory a podle průzkumů to odmítá i většina Francouzů.

Senát rozhodoval o reformě v napjaté atmosféře, která se v Paříži projevuje mj. tím, že už několik dní stávkují popeláři. Ulice jsou zaplněny silně zapáchajícími hromadami komunálního odpadu.

Socialistická starostka metropole Anne Hidalgová odmítla výzvu ministra vnitra Géralda Darmanina, aby radnice nařídila popelářům pracovní povinnost. Podle listu Le Parisien ji ale ve čtvrtek k témuž vyzval policejní prefekt Laurent Nunez.