Macron pro Novinky: Jsem rád, že mám v Česku silné evropské partnery

Pane prezidente, naposledy jste Česko navštívil v říjnu 2022 u příležitosti summitu Evropského politického společenství. O jakých zásadních otázkách budete v Praze jednat dnes?

Je mi velkou ctí, že do České republiky přijíždím už potřetí, a to na pozvání prezidenta Petra Pavla, kterého jsem měl to potěšení přivítat v Elysejském paláci loni v prosinci. Tato návštěva bude příležitostí znovu připomenout rozsah spolupráce našich dvou zemí a stejně tak i její význam, zejména v oblasti civilní jaderné energetiky a obranného průmyslu.

S předsedou vlády Petrem Fialou podepíšu Akční plán strategického partnerství České republiky a Francie na roky 2024–2028. Strategické partnerství naše země pojí od roku 2008 a stanovuje priority naší konkrétní spolupráce ve strategických a obranných záležitostech, spolupráce v rámci Evropské unie, v oblasti energetiky a dopravy a našich kulturních, vzdělávacích, jazykových a vědeckých vztahů. Dnes budeme hovořit o našem společném příspěvku ke strategickým otázkám na evropské úrovni: o podpoře Ukrajiny, posílení evropské bezpečnosti a obrany a o energetické bezpečnosti.

Do Prahy přijíždíte v době, kdy válka na Ukrajině trvá už dva roky. Ekonomické sankce ani po dvou letech Putinův režim neochromily, naopak Ukrajina si stěžuje na nedostatek munice a zbraní. Co chce Francie dělat pro to, aby to nebyly roky tři, čtyři nebo i více? Jak by měla Evropa postupovat dál?

Putinův režim zdaleka nevyhrál válku, právě naopak: Rusko utrpělo řadu strategických neúspěchů, NATO bylo posíleno a přijali jsme rozhodnutí zahájit jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Rusko se nyní snaží, abychom uvěřili, že čas je na jeho straně, a my budeme i nadále dělat vše potřebné tak dlouho, jak to bude nutné, aby selhal jak tento kalkul, tak jeho agrese, která ohrožuje naše zájmy na Ukrajině i jinde. To je smyslem těch opatření, která 27 členských států přijalo od počátku konfliktu a znovu nedávno na zasedání Evropské rady. A naše odhodlání nepoleví, protože v sázce je naše bezpečnost. Znovu jsme to potvrdili na konferenci na podporu Ukrajiny, která se konala 26. února v Paříži, abychom zvážili možnosti, jak dělat více a lépe, mimo jiné podporou české iniciativy týkající se munice.

Na zmíněné konferenci v Paříži jste nevyloučil vyslání jednotek NATO na Ukrajinu. Vaše prohlášení vyvolalo příval reakcí. Co byste k tomu řekl?

Konferenci na podporu Ukrajiny jsme uspořádali v Elysejském paláci spolu s 26 hlavami států a vlád a představiteli ministerstev, abychom společně hovořili o dostupných způsobech, jak pokračovat ve stále rychlejší a účinnější pomoci Ukrajině. V odpovědi na jednu otázku, která mi byla položena ohledně vyslání jednotek, jsem řekl, že nic není vyloučeno. Každé slovo se počítá. Právě nyní si musí Evropané položit otázku, zda jejich současná strategie odpovídá deklarovaným cílům. Z mého pohledu naše demokracie potřebují vzpruhu, potřebují strategické probuzení, protože Rusko svou beztrestností ohrožuje bezpečnost evropského kontinentu a jeho hodnoty.

Otevíráme debatu a přemýšlíme o všem, co je možné udělat na podporu Ukrajiny. Shodli jsme se ostatně na pěti oblastech, kde toho chceme dělat víc: jsou to kyberobrana, společná výroba vojenského materiálu na Ukrajině, bezpečnost zemí přímo ohrožených ruskou ofenzivou na Ukrajině, zejména Moldavska, schopnost podpořit Ukrajinu na její hranici s Běloruskem a odminovací operace. Kromě toho jsem se vždy jasně vyjadřoval o našem rámci: nejsme ve válce proti ruskému národu a odmítáme vstoupit do logiky eskalace. Ukrajinci však bojují za naše hodnoty, naši bezpečnost a svobodu a náš přístup musí odpovídat této výzvě.

Nedávná smrt opozičníka Alexeje Navalného v sibiřském gulagu otřásla světem. Může to být moment, který změní postoj demokratického světa k putinovskému Rusku?

Smrt Alexeje Navalného námi všemi otřásla, je symbolem utužení kremelského režimu. Je ale také přiznáním strachu režimu z jakékoli opozice. Rusko vstoupilo do nové fáze, namířené proti vlastním občanům i proti evropským zemím. Ve Francii a mnoha dalších evropských zemích jsme zaznamenali nárůst kybernetických útoků a dezinformačních kampaní.

Jedním z bodů programu vaší návštěvy Česka je jaderná energetika. Francouzská společnost EDF je jedním z vážných uchazečů o zakázku na výstavbu nového jaderného reaktoru v Dukovanech. Česká vláda nedávno zúžila seznam zájemců jen na dva: na EDF a korejskou KHNP. Jaké jsou přednosti Francie a EDF pro získání této zakázky?

Společnost EDF je francouzským šampionem a ve Francii znovu zahajujeme výstavbu nových reaktorů EPR2. V tomto ohledu má EDF mnoho předností: konkurenceschopnou nabídku, skutečné know-how založené zejména na dlouhodobém partnerském přístupu mezi francouzským a českým jaderným průmyslem a špičkovou technologii, která těží z optimalizací a zkušeností s reaktory EPR. Společnost se silně mobilizovala, aby byla pro tento projekt vybrána, a díky těmto specifickým vlastnostem již byla zařazena do konečného seznamu uchazečů.

Chceme také, nejen pokud jde o tuto zakázku, ukázat přidanou hodnotu francouzských podniků a jejich know-how v celém jaderném hodnotovém řetězci, od výroby paliva až po jeho přepracování, a také prokázat naši touhu po evropské energetické nezávislosti a naši schopnost dosáhnout cílů uhlíkové neutrality.

Dlouhodobé partnerství navrhované Francií se opírá o tři silné stránky: o evropskou jadernou alianci, o plné zapojení českého průmyslu do „efektu flotily“ v Evropě okolo technologie EPR a o partnerství v oblasti dovedností a výzkumu.

Jádro je také opravdovou šancí pro nízkouhlíkovou industrializaci v České republice, kde tak vytvoří řadu příležitostí.

Celý tento projekt hodlám podpořit při této návštěvě během jednotlivých rozhovorů s českými představiteli a v rámci své účasti na Francouzsko-českém jaderném fóru, na němž se sejdou všichni ekonomičtí, vědečtí a akademičtí aktéři tohoto odvětví.

Francie je motorem v Evropě, pokud jde o využívání jaderné energie. Sedmdesát procent elektřiny ve vaší zemi pochází z atomových reaktorů. Bude se tento podíl v příštích letech měnit?

Od začátku svého prvního pětiletého mandátu jsem si přál, aby francouzský energetický mix spočíval na třech pilířích: na obnově jaderné energetiky, na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a na střídmosti. To je zásadní pro klima a naši suverenitu. Nemůžeme být dál závislí na fosilních energiích, které nevyrábíme na našem území. Vítám ostatně rozhodnutí České republiky postavit čtyři nové jaderné reaktory, které jde stejným směrem.

Ve Francii jsme se rozhodli prodloužit životnost všech reaktorů, u kterých to je možné, a prodloužit životnost všech reaktorů, které jsou v současné době v provozu, na více než 60 let. Už nyní konstatujeme lepší fungování našeho jaderného parku, jehož produkce mezi lety 2022 a 2023 stoupla o 15 procent. Podíl jádra v našem energetickém mixu se bude vyvíjet, protože stavíme šest nových reaktorů, což nám spolu s rozvojem obnovitelných zdrojů energie umožní, aby v roce 2030 podíl fosilních energií nepřesáhl 40 procent naší spotřeby – dnes je to přes šedesát procent. Získáme tak na svrchovanosti a nezávislosti.

Kde vidíte silné stránky Česka ve vztahu k Evropě? Co se vládě Petra Fialy povedlo třeba během předsednictví v roce 2022?

Jsem rád, že mám v České republice silné evropské partnery, s nimiž jsme svedli důležité bitvy o budoucnost našeho kontinentu. To se projevilo zejména během francouzského a českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022, které nás sblížilo. Při budování evropské jednoty kolem masivní podpory Ukrajiny a sankcí proti Rusku. V touze snížit strategické závislosti Evropské unie pomocí skutečné evropské průmyslové politiky pro polovodiče, evropský obranný průmysl, kritické suroviny, bezuhlíkové energetické technologie, léky a zdravotnictví a zemědělskou a potravinovou soběstačnost. V mechanismech stabilizace cen energií v Evropě, kde bylo české předsednictví obzvláště účinné a aktivní, stejně tak jako v evropské jaderné alianci.

Nezapomínám ani na to, že právě za českého předsednictví se konal první summit Evropského politického společenství, a to na základě myšlenky, kterou jsem navrhl během francouzského předsednictví EU. Čtyřiačtyřicet hlav států a vlád se sešlo v nádherných prostorách Pražského hradu a ukázalo, že Evropa se vnímá jako jeden kontinent.

Česko je také zemí, kterou obdivuji pro její literaturu, hudbu a výtvarné umění. Ale také pro hodnoty prosazované už Janem Palachem a pak Václavem Havlem a sametovou revolucí. Často také sleduji výkony českých sportovců před olympijskými a paralympijskými hrami v Paříži, například slavnou tenistku Markétu Vondroušovou.

Blíží se také evropské volby a průzkumy naznačují, že by si v některých zemích mohly polepšit strany označované jako populistické, nebo dokonce extremistické. Co lze podle vás udělat, aby lidé toto hlasování brali vážně?

Evropská unie je tou správnou úrovní pro řešení řady výzev, které je třeba zvážit v kontinentálním měřítku. Je správnou úrovní, aby přispěla k naší bezpečnosti v komplementaritě k NATO, aby přispěla k naší ekonomické stabilitě, demokratickému způsobu života, aby sankcionovala a izolovala Rusko a zároveň podpořila Ukrajinu. Evropa je také správnou úrovní, která má váhu tváří v tvář konkurenci Spojených států a Číny, aby byl náš hlas slyšet vedle hlasů hlavních rozvíjejících se mocností. Je jí také pro kolektivní investování do naší budoucnosti a naší technologické a průmyslové suverenity. Tyto volby budou příležitostí rozhodnout, co chceme společně udělat, abychom této evropské svrchovanosti dosáhli.

Jde také o to připomenout všem, že Evropa podniká konkrétní kroky k vytvoření růstu pomocí společných pravidel a svobod jednotného trhu, k podpoře kupní síly, cen elektřiny, k řešení ekologických a klimatických výzev, k ochraně našich zemědělců a naší potravinové bezpečnosti, k zajištění účinné ochrany našich vnějších hranic, k investicím do digitalizace. Měli bychom také pamatovat na to, že náš program suverenity pomohl udržet jednotnou a silnější Evropu díky společným nákupům vakcín, společnému dluhu na financování obnovy a transformace po covidu a reindustrializaci kontinentu ve prospěch regionů.

Paříž v létě pořádá olympijské hry. Jak je Francie na hry celkově připravena? Půjde i o velkou bezpečnostní výzvu.

Každé fáze příprav jsme dosáhli včas. Budeme připraveni. Pořádání těchto olympijských a paralympijských her bude pro celou zemi nesmírným zdrojem hrdosti a obrovským svátkem. Představovali jsme si hry revoluční, vzrušující, ale také angažované, a chceme, aby byly pro naši zemi hluboce užitečné. To je to, co si kromě výkonů našich šampionů také získá podporu našich spoluobčanů.

První podmínkou jejich úspěchu je samozřejmě jejich bezpečnost. Pro veřejnost, sportovce, funkcionáře a všechny, kteří se budou těchto her účastnit. Hrozba terorismu tu je a bude tu dlouhodobě. Proto jsme, a nejen pokud jde o hry, museli přizpůsobit naši strategii a posílit naše zdroje. Pro zajištění bezpečnosti her bude v pohotovosti 30 tisíc policistů a četníků z celé země a budeme mobilizovat celý národní policejní sbor a četnictvo.

Během finále mistrovství světa ve fotbale v roce 2018 jste na tribuně velmi vášnivě fandil. Chystáte se také do olympijských hledišť? A který sport je vaším nejoblíbenějším?

Rád bych samozřejmě povzbudil naše sportovce. Zaslouží si to. Soutěžit o olympijské nebo paralympijské stupně vítězů je vyvrcholením jejich celoživotního tréninku a úsilí. Některé sporty znám lépe než jiné, například box, tenis nebo fotbal, a jsou sportovci, které jsem měl možnost poznat a které chci sledovat. Ale myslím, že kouzlo her spočívá v tom, že jakmile se objeví barvy francouzské vlajky, najednou vás zachvátí stejná vášeň, stejné nadšení a doufáte, že získají medaili. A je mnoho disciplín, ve kterých mohou naši reprezentanti doufat, že dosáhnou na stupně vítězů. Zatím jsem se tedy nerozhodl, kterých soutěží se zúčastním. A pak je tu tolik ikonických míst k vidění, náměstí Place de la Concorde, Grand Palais, Versailles, Champ-de-Mars, Marina v Marseille a tak dále. Výběr nebude snadný.