Článek
Macron trval na tom, že bude při středeční pracovní večeři hovořit jako poslední. Ve svém vystoupení se rázně postavil proti delšímu prodloužení lhůty pro britský odchod, který podporovalo Německo a velká většina ostatních členů Unie. Za Francii se naopak postavila jen hrstka zemí, mj. Belgie.
„Kompromis se hledal velice složitě. Většina zemí byla pro podstatně delší prodloužení, aby Velká Británie měla více času. Nakonec jsme dospěli ke kompromisu asi na půl cesty mezi červnem 2019 a březnem 2020,“ řekl k průběhu jednání český premiér Andrej Babiš. [celá zpráva]
| Další půlrok. Odchod Velké Británie z Unie se odkládá na konec října |
|---|
| Evropská unie je k Británii moc tvrdá, kritizuje Trump |
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker byl podstatně méně diplomatický. Prohlásil, že Macronův odpor znamená, že „teď řešíme jen francouzské domácí problémy“. Naznačoval tak, že hlavě Francii nejde ani tak o Unii, jako o přízeň doma.
„Nechceme dovážet krizi z Británie“
Nejmenovaní němečtí činitelé řekli, že je „velmi podráždil“ prezidentův postoj. Nic z toho ale neproniklo do závěrečného vystoupení kancléřky Angely Merkelové, která naopak hovořila o „velmi intenzivním, velmi dobrém večeru“, který potvrdil jednotu Unie.
Výtky ostatně nic nezměnily na skutečnosti, že původně navrhovaný roční odklad brexitu kvůli Francii neprošel a neuspěl ani posun lhůty do konce roku, což podporoval Berlín. „Nechceme dovážet do Unie britskou politickou krizi,“ hájil odmítavý postoj Macrona francouzský zdroj.
