Článek
„Dnešek není koncem příběhu, ale začátkem boje,“ řekl Macron davu před ministerstvem spravedlnosti ku příležitosti ceremonie, během které ministr spravedlnosti Eric Dupond-Moretti použil staletí starou pečeť k zanesení práva na potrat do státní ústavy. „Tento boj povedeme na našem kontinentu, v naší Evropě, kde reakční síly útočí na ženská práva předtím, než zaútočí na práva menšin. Proto chci garantované právo na potrat zanést do Listiny základních práv Evropské unie.“
Jak píše agentura Reuters, změna tohoto dokumentu vyžaduje jednohlasný souhlas všech členů Unie a dosáhnout jí může být velmi obtížné. Zatímco v některých zemích Evropy jsou potraty legalizované, jinde jsou na ženy usilující o ukončení těhotenství uvalovány restrikce. Na kontinentu tak ohledně otázky práva na potrat přetrvává hluboký rozkol.
Před rokem vláda Malty, členského státu EU, ustoupila od plánů povolit potraty v případech, kdy je ohroženo zdraví matky. Místo toho je ukončení těhotenství stále legální jen v případě, že je matka výslovně v ohrožení života.
Polsko zmírňuje potratovou politiku
Po Maltě má v EU nejpřísnější zákony proti potratům Polsko. Tam lze těhotenství ukončit v případě ohrožení života i zdraví nebo pokud je těhotenství následkem znásilnění. Ještě v roce 2020 bylo v Polsku zaznamenáno více než tisíc potratů. O dva roky později už jich bylo jen 161.
Pondělní hlasování francouzského parlamentu zaneslo do státní ústavy Článek 34, podle kterého „zákon určuje podmínky, za kterých má žena garantované právo přístupu k potratu“. Francie je právu na potrat otevřenější než většina zemí. Podle průzkumů legální potraty podporuje 80 % Francouzů.