Macron jde do boje o druhý mandát, průzkumy naznačují bitvu

Přestože nastupuje do volebního klání jako favorit, má daleko do zisku 50 procent hlasů, které by mu zajistily vítězství už v prvním kole. Klíčovou otázkou nedělního hlasování proto je, kdo Macrona doprovodí do druhého kola, v němž se o dva týdny později utkají dva nejúspěšnější uchazeči kola prvního.

K tomu má nejblíže šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová, s níž se Macron ve finále utkal už v roce 2017. Nyní se jejich souboj jeví o to napínavější, že v průzkumech pro první i druhé kolo si Macron drží už jen malý náskok. Le Penová za ním zaostává jen o pár procent v rozmezí statistické chyby. Macron, kterému sondáže předpovídají v prvním kole 23 až 27 procent hlasů, vsadil v kampani na domácí témata, zejména oslabenou kupní sílu v důsledku drahých energií.

„Francouzi, kteří pracují, by neměli celou výplatu utratit při tankování pohonných hmot,“ prohlásil na jednom z mítinků. Pro případ svého znovuzvolení slíbil lidem od léta nezdanitelnou prémii až šest tisíc eur

(147 tisíc korun) jako jednorázovou kompenzaci za pokles jejich kupní síly. Ohlásil i investice do zdravotnictví a vzdělávání s cílem zvýšit jejich kvalitu a také snížení daní. Vykompenzovat to chce ale zvýšením hranice pro odchod do důchodu ze 62 na 65 let.

Macron připustil, že volební kampaň odstartoval pozdě, což do jisté míry zapříčinila i válka na Ukrajině. Jako hlava státu, která nyní předsedá Evropské unii, často telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ve snaze přimět jej k zastavení agrese. Tato diplomatická aktivita ale nepochybně pomohla Macronovi projevit se jako státník a zprostředkovatel v krizi, která hýbe celým světem.

Zatímco Macron žhavil linky do Kremlu, Le Penová objížděla Francii a na mítincích burcovala voliče svými tradičními tématy jako zpřísnění přistěhovalecké politiky. Ani ona ale neopomněla reagovat na sílící inflaci.

„Za zvyšováním cen stojí politická rozhodnutí. Jestliže se stanu prezidentkou, zruším daně z přidané hodnoty u stovky potravinářských a hygienických produktů,“ prohlásila šéfka RN, které průzkumy přisuzují v prvním kole 20 až 23 procent hlasů. Macron tvrdil, že Le Penová se marně snaží zbavit se pověsti nacionalistické a populistické političky.

„V zásadě se u ní nic nezměnilo. Má rasistický a brutální program zaměřený na štěpení společnosti,“ řekl listu Le Parisien. Le Penová kontrovala, že „Macron její program vůbec nezná“.

Vyhlídky Le Penové zpočátku ohrožoval další pravicově populistický kandidát novinář a spisovatel Éric Zemmour. Volil ještě ostřejší protiimigrační rétoriku než Le Penová, v průzkumech se ale mezitím propadl pod desetiprocentní hranici.

Naopak překvapit by mohl představitel radikální levice Jean-Luc Mélenchon, jehož preference se vyšplhaly na 16 až 18 procent. Bez reálných šancí na postup do finále zůstává osm dalších kandidátů, mezi nimi uchazečka opozičních Republikánů Valérie Pécresseová (osm až devět procent), socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová (dvě až tři procenta) nebo kandidát Zelených Yannick Jadot s pěti procenty.

Výsledky nedělního hlasování může zásadně ovlivnit očekávaná slabší volební účast – mohla by spadnout pod 70 procent, což je na Francii málo. Volební místnosti v pevninské Francii se otevřou v 8:00 a zavřou ve 20:00. První odhady se očekávají ještě během večera.