Článek
Poté, co dolní komora parlamentu ve středu vyslovila nedůvěru vládě, Macron slíbil, že „v příštích dnech“ jmenuje nového premiéra. Francie takovýto vývoj zažívá poprvé od roku 1962 a politická nestabilita by ve druhé největší ekonomice eurozóny mohla pokračovat i v příštích měsících. Nové parlamentní volby, které by mohly změnit současnou patovou situaci v dolní komoře, se mohou konat nejdříve v létě příštího roku.
Hlavním úkolem pro nového francouzského premiéra bude v rozděleném parlamentu schválit půdorys vládních financí pro příští rok. Po ztroskotání plánů dosavadního premiéra Michela Barniera politici zmiňují možnost krizového opatření, které by do nového roku prodloužilo platnost letošních daňových a výdajových pravidel. O této cestě ve čtvrtek hovořil také prezident Macron.
Podle agentury Reuters řekl, že pro novou vládu bude prosazení takového návrhu prioritou. Krok by zajistil běžné fungování státu a poskytl příštímu kabinetu čas na jednání o řádném rozpočtu na rok 2025. Ten nová vláda připraví zkraje příštího roku, prohlásil v televizi Macron.
Vláda francouzského premiéra Barniera nepřežila hlasování o nedůvěře
Jakýkoli nový premiér nicméně bude čelit stejným výzvám jako Barnier. Dolní komora je od léta rozdělená mezi tři velké frakce, konkrétně levicový blok, krajní pravici a centristické strany vedené stoupenci Macrona, přičemž ani jedna nemá sama většinu. Šéfka krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penová ve středu za hlavního viníka současné krize označila prezidenta Macrona, který v létě vyvolal předčasné parlamentní volby. Radikální levice Macrona přímo vyzvala, aby rezignoval.
„Mandát, který jste mi demokraticky svěřili, je pětiletý mandát a já jej budu naplno vykonávat až do jeho konce,“ reagoval ve čtvrtek prezident.
Odpovědnost za současnou situaci připsal RN a levicovým stranám, které se při středečním hlasování o důvěře vládě spojily proti Barnierovu kabinetu. „Vybrali si chaos,“ citovala jej agentura AP.
Podle veřejnoprávní společnosti France TV Macron začne v pátek jednat s lídry některých politických stran včetně socialistů, kteří ve středu hlasovali proti vládě Barniera. Ten ve čtvrtek podal demisi, Macron jej ale požádal, aby zůstal ve funkci do jmenování nástupce. Barnier se premiérem stal 5. září a jeho působení bude podle médií nejkratší ze všech předsedů vlád od začátku páté francouzské republiky v roce 1958.
Barnier od začátku neměl v Národním shromáždění stabilní většinu a při přípravě rozpočtu se snažil získat vedle podpory Macronova tábora také hlasy RN. Nepřistoupil však na všechny požadavky strany Le Penové, která nyní uvádí, že neúspěšný rozpočtový návrh by byl horší než aktuální rozpočet Francie.
Francie je jednou z nejzadluženějších zemí Evropské unie a Barnier chtěl v příštím roce snížit růst dluhu skrze kombinaci výdajových škrtů a zvýšení daní. Když bylo jasné, že potřebnou podporu v dolní komoře parlamentu nemá, pokusil se plány prosadit bez souhlasu poslanců, což vedlo k vyslovení nedůvěry.
Francii podle deníku Le Monde teoreticky hrozí ochromení státu podobné americkému „shutdownu“, když zákonodárci do konce roku nezakročí. Krize kolem rozpočtu zároveň má už nyní reálné dopady, na začátku týdne francouzské náklady na půjčování poprvé překročily ty řecké.
Náš demokratický systém nefunguje, shoduje se většina Francouzů
