Šéf MAAE pojede kvůli zničení Kachovské přehrady osobně zkontrolovat Záporožskou jadernou elektrárnu

„Po znepokojivém vývoji po zničení Kachovské přehrady povedu příští týden další rotaci naší podpůrné a asistenční mise na Zaporožské jaderné elektrárně s posíleným týmem. (Jde o) zásadní okamžik pro jadernou bezpečnost,“ uvedl Grossi na Twitteru.

Voda z nádrže je používána v chladicím systému jaderné elektrárny. Odborníci z ukrajinské společnosti Enerhoatom v úterý uvedli, že snížení hladiny vody ve zničené přehradě by nemělo ovlivnit její bezpečnost, pokud budou dodrženy veškeré bezpečnostní postupy a všechny reaktory zůstanou zastavené. Také MAAE v úterý v souvislosti se zničením vodní nádrže uvedla, že „bezprostřední riziko pro jadernou bezpečnost nehrozí.“

Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby je „odpálení Kachovské vodní elektrárny Ruskem válečným zločinem a patrně nejhorší technogenní katastrofou v Evropě za několik posledních desetiletí“.

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila přes 1300 domů na pravém břehu Dněpru. Postiženo je 24 lokalit, uvedla ve středu agentura AFP s odvoláním na ukrajinské činitele.

Podle OSN naléhavou pomoc potřebuje přes 16 tisíc lidí. Humanitární dopady situace podle ní ale pocítí statisíce osob.

Evakuováni jsou také lidé nacházející se na levém břehu Dněpru, pod ruskou okupační správou. Jen z města Nova Kachovka, které leží přímo u zničené vodní elektrárny na přehradě, bylo podle starosty Vladimira Leonťjeva přemístěno kolem 900 obyvatel. Už dříve uvedl, že je zde pod vodou asi 600 domů.

Zničení Kachovské přehrady podle odborníků oslovených listem The New York Times (NYT) nejspíše způsobila exploze výbušnin umístěných uvnitř hráze a vodní elektrárny. Ty mělo v době výbuchu pod kontrolou Rusko. Za méně pravděpodobné, i když ne nemožné, experti považují, že by hráz zničilo ostřelování nebo by se zbortila kvůli dřívějšímu poškození.

Největší škody na masivní stavbě z ocelí vyztuženého betonu by podle odborníků způsobil výbuch v uzavřeném prostoru, který by veškerou svou energií působil na okolní konstrukci. I v takovém případě by k němu ale bylo potřeba stovky kilogramů trhavin. Vnější výbuch bomby nebo rakety by naproti tomu na hráz působil jen zlomkem své síly, a k dosažení podobného účinku by proto bylo zapotřebí mnohonásobně většího množství výbušniny.

„Budete omezeni v tom, kolik toho hlavice (rakety) unese,“ řekl NYT Nick Glumac, inženýr a odborník na výbušniny z Illinoiské univerzity. „Ani přímý zásah nemusí přehradu zničit,“ poznamenal s tím, že k tomu je potřeba značné množství energie.