Článek
Bělorusko je hlavním spojencem Ruska v jeho nynější válce proti Ukrajině, zatímco Polsko patří mezi největší finanční i vojenské podporovatele napadené země. „Je nezbytné s Poláky hovořit. Nařídil jsem premiérovi, aby je kontaktoval,“ prohlásil Lukašenko podle běloruské tiskové agentury.
Podle Lukašenka polská vláda usiluje o eskalaci před parlamentními volbami, které v Polsku budou 15. října. Varšava údajně chce ukázat, že je dobře vyzbrojena a přezbrojena. Běloruský vůdce považuje za „málo pravděpodobné“, že by v příštích dvou měsících v postoji Varšavy nastaly významné změny, které by byly prospěšné pro obě strany.
Lukašenko však také zdůraznil, že je „otevřený spolupráci“, a obvinil USA, že prostřednictvím Polska vyvolávají napětí v regionu uprostřed konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.
„Američané na Polsko vsadili. Ale Poláci nejsou hloupí lidé. Jsme příbuzní lidé, jsme Slované. Oni tomu všemu perfektně rozumí. Počkáme a uvidíme,“ dodal.
Chce být kamarád se Západem
Běloruský prezident by se ale rád přiblížil Západu obecně, a to včetně Evropské unie. „Nyní vyděláváme peníze především na Východě: v Rusku, Číně. Nesmíme však zavrhnout kontakty s technologicky vyspělým Západem. Jsou blízko, Evropská unie je naším sousedem,“ uvedl Lukašenko s tím, že i s těmito zeměmi by chtěl udržovat kontakt.
Varšava a EU už dříve obvinily autoritářský režim, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce Evropské unie uvalené na režim Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. V poslední době rostou obavy, že by se běloruské úřady mohly pokusit migranty tlačit přes hranici jako v případě migrační krize z roku 2021.
V posledních týdnech se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO.
Deset tisíc ozbrojenců na 400 kilometrů. Poláci dál navyšují počty vojáků na běloruské hranici
