Lukašenko narazil i u Lotyšska. Vyhlásilo nouzový stav a migranty mu vrací zpět

„Na území, kde platí nouzový stav, pohraniční stráž ani další zařízení nepřijímají žádosti o udělení azylu,” napsal server. Tvrdá opatření premiér Krišjánis Kariňš a ministryně vnitra Marija Golubevaová vysvětlili tím, že příchod nelegálních migrantů představuje „hybridní válku” proti členským státům Evropské unie.

Lotyšsko se totiž stalo náhradní variantou „pomsty” běloruského režimu poté, co Litva minulý týden začala běžence nekompromisně vracet do Běloruska. „Migranti se přesunuli směrem do Lotyšska,” píše Die Presse. Za poslední čtyři dny bylo zadrženo 283 běženců. Přitom od počátku roku do nynější chvíle to bylo jen 55 běženců, kteří dorazili do Lotyšska.

Na pomoc lotyšským pohraničníkům dorazí i vojáci a policie. Společně se budou snažit bránit pokusům o nezákonný přechod lotyšsko-běloruské hranice a budou spolupracovat i při navracení migrantů do Běloruska.

V Litvě, kam od počátku roku dorazilo přes 4000 běženců, se situace po uplatnění razantních opatření zklidnila. Během posledních tří dnů nebyli evidováni žádní noví migranti, píše Die Presse.

Vilnius a EU obviňují běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že uprchlíkům úmyslně umožnil překročit hranice EU. Jedním z důkazů je například skutečnost, že irácké aerolinky v nedávné době zdvojnásobily počet letů z Bagdádu do Minsku, a to ze dvou na čtyři týdně, a zároveň zřizovaly letecké spojení z Basry, Irbílu a Sulajmáníje. Každý týden takto mohla letadla přepravit přes dva tisíce pasažérů.

Lukašenkova vláda spolu s běloruskou cestovní agenturou zprostředkovávala imigrantům víza a lety. Evropští úředníci byli dokonce přesvědčeni, že migranty poté z Minsku sváží přímo k litevské hranici.

Irák nyní po tlaku EU lety do Minsku zrušil. Naopak začal vypravovat letadla, která mají Iráčany uvízlé v Bělorusku dopravit zpět do vlasti.

Kromě Iráčanů ale hranice mezi Běloruskem a EU překračují také migranti z Konga a Kamerunu, uvedl Frontex.

Podle běloruského plánu mají migranti posloužit jako zbraň v „hybridní válce” vyhlášené Evropské unii v odvetě za sankce. Ty mají režim Alexandra Lukašenka potrestat za falšování voleb, porušování lidských práv při potlačování protestů a také za květnový incident, kdy běloruské úřady přinutily k přistání v Minsku letadlo z linky mezi Aténami a Vilniusem, aby mohly zatknout opozičního novináře, cestujícího na jeho palubě.