Článek
„Neonacistický režim nepředstavuje celou Ukrajinu, veškerý lid. Chápeme, že jsou tam i zdravé síly, které nás nepodporují, ale až přijde čas, tak nás budou vítat. To je pravda. Dříve nebo později jim odpustíme, ale až po pokání. Jestli však na Ukrajině zůstane nynější režim, o žádném návratu nemůže být řeči. Naši obyvatelé v referendu prohlásili, že jsme ruský svět. Pokud se však Ukrajina stane proruskou a pochopí, že jsme bratři, jedna rodina, ruský svět, pak je to možné,” řekl Plotnickij ruskému listu Izvestija.
Stěžoval si na pokračující ostřelování ze strany vládních sil: „Ostřelují nás stejným způsobem jako DNR (separatistická sousední Doněcká lidová republika), někdy častěji.“
Žijeme a rozvíjíme se díky pomoci Ruské federace
O problémech života v přífrontové oblasti se zmínil také, když hovořil o smrti amerického pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), který zemřel, když jeho vůz najel na minu. „Víte, ve stejný den zemřelo při explozi miny několik lidí. Vraceli se na traktoru z polních prací. Ale mezinárodní společenství o tom mlčí. Proč smrt civilistů nikoho nezajímá?“ ptal se řečnicky.
„Válka představuje hlavní problém v našem životě,“ dodal. Na vše ostatní si podle jeho slov lidé zvykli a nevěnují tomu pozornost. „Mám na mysli blokádu, se kterou přišla Ukrajina. Široce zmiňované odříznutí LDR od elektrického systému Ukrajiny proběhlo prakticky bez následků,” uvedl.
Tvrdí, že pravým důvodem je nedostatek uhlí pro ukrajinské tepelné elektrárny. „Ve skutečnosti jen zkoušeli neposkytnout nám to, co neměli. Nyní dostáváme elektřinu z Ruska a z DNR. Žijeme a rozvíjíme se díky pomoci Ruské federace,“ řekl.
Vůdci samozvaných republik Doněcké a Luhanské Alexandr Zacharčenko (vpravo) a Igor Plotnickij
Přes slova o rozvoji Plotnickij přiznal, že ekonomická situace je špatná: „Největší brzdou rozvoje se ukazuje nemožnost prodávat veškerou naši produkci. Jde o průmyslové výrobky a uhlí. Přijali jsme veškerá opatření, abychom se přeorientovali na jiné země, částečně na Rusko, ale to vyžaduje čas a prostředky. Nyní je výroba nad padesáti procenty, ale v některých oblastech pod čtyřiceti procenty.“
Řešení je podle něj obtížné: „Jednáme s Běloruskem, Tureckem a Čínou. Především o nákupu uhlí. Jsou tu ale problémy s exportem, především s vývozními dokumenty.“ Separatistické republiky nejsou mezinárodně uznané, a tudíž s nimi není možné obchodovat. Navíc v mnoha případech by to znamenalo porušení mezinárodních sankcí.
Exodus obyvatel pokračuje
Z oblasti odešlo velké množství obyvatel. „Před propuknutím bojů žilo v Luhanské oblasti 2,2 miliónu lidí. Nyní je v LNR 1,5 miliónu lidí. A je u nás hodně lidí, kteří žijí a pracují v Luhanské lidové republice, ale jsou registrováni na okupovaných oblastech (tím Plotnickij takto označuje oblasti pod správou Kyjeva),“ uvedl.
Přiznal, že odliv obyvatelstva pokračoval i vloni, ale tvrdí, že se jich vrací podstatně více. „Vidíme, že na Ukrajině je druhá vlna násilí. Vykrádají se domy zejména těch, kteří odjeli z Donbasu. Uvědomují si, že nemají na Ukrajině mnoho práv, že jsou občany druhé kategorie,“ uvedl.
Podle něj se ale do oblasti přistěhovali i lidé, kteří nesouhlasí s kyjevskou vládou a „ukrývají se před pronásledováním anebo to udělali z ideologických důvodů“. Jejich počet však nezmínil.
Veteráni a pozůstalí bez pomoci
Připustil i problémy s veterány a pozůstalými po padlých: „Bohužel jsme zavedli jen status účastníka bojových dění. Dnes není možnost podporovat je finančně. Jakmile bude mít republika prostředky, jako první pošleme podporu účastníkům bojů. Upřímně, nejsme v pozici udělat to dnes, ale neříkáme, že se to nestane.“
