Článek
Dvaaosmdesátiletý Katkov novinářům řekl, že rozhodnutí o jeho vyhoštění bylo politické. Spojil ho navíc se svou prací na ruském velvyslanectví coby šéf Lotyšsko-ruského sdružení pro spolupráci.
Web stanice LSM uvedl, že podle dostupných zdrojů z lotyšských agentur vyplývá, že toto sdružení zahájilo činnost v roce 1999 a že představuje společenství ruských občanů, kteří navazují spolupráci s Ruskou federací.
K deportaci Katkova a případně i dalších Rusů žijících v Lotyšsku se vyjádřil i sám ruský prezident Vladimir Putin.
Stihne vás neštěstí. Putin se pustil do Lotyšska kvůli ruské menšině
„Události, které se nyní odehrávají v Lotyšsku a dalších pobaltských zemích, ve kterých jsou deportováni Rusové, jsou velmi vážné a přímo ovlivňují bezpečnost naší země,“ prohlásil šéf Kremlu, kterého cituje ruská vládní agentura TASS.
Deportace hrozí více než tisícovce Rusů
Deportace Katkova však nijak nesouvisí s přitvrzením pravidel pro pobyt ruských občanů žijících v Lotyšsku. Po nevyprovokované ruské invazi na Ukrajinu totiž Lotyšsko zavedlo jazykové testy pro ruské občany žijící v zemi, které mají prověřit jejich znalost lotyštiny.
Testy platí pro Rusy s lotyšským občanstvím či tzv. „neobčany“ (angl. non-citizens), nikoliv pro ruské občany bez lotyšského občanství.
Při nesplnění těchto zkoušek jim hrozí odebrání povolení k pobytu a následná deportace. V současnosti je počet Rusů, kterým deportace hrozí, 1167.
Podle ruského charge d'affaires v Lotyšsku Olega Zykova jde ovšem o tisíce lidí. Toto tvrzení ovšem nijak nedoložil. Přitvrzení pravidel navíc označil za „absolutně nelidské a diskriminační“.
V Lotyšsku žije zhruba 1,8 milionu lidí, přičemž zhruba každý čtvrtý je ruského původu. Mnoho z nich se nikdy nestalo lotyšskými občany, případně mají status takzvaného neobčana, který jim dává trvalé právo k pobytu v zemi, ale nemohou například volit.
Katkov je ruským občanem. Vzhledem ke svému vysokému věku byl osvobozen od zkoušek z lotyšského jazyka, připomíná lotyšská televize, podle jejíž informací přišel Katkov do Lotyšska v roce 1966. Nejprve působil na vojenském komisariátu ve městě Cesis, posléze ve městě Daugavpils. V roce 1991 odešel do důchodu v hodnosti plukovníka.