Lotyšská europoslankyně je ve skutečnosti dlouhé roky ruská agentka

Tvrdí to na základě uniklých e-mailů web Insider, s nímž na odhalení dnes už 73leté „lotyšské Maty Hari“ spolupracoval server Delfi Estonia, dále pak lotyšské centrum investigativní žurnalistiky Re:Baltica a švédský list Expressen.

Uniklé e-maily mezi Ždanokovou a jejími dvěma ruskými „známými“, kteří byli ve skutečnosti agenty FSB, obsahují mimo jiné podrobný popis její práce jako evropské zákonodárkyně a informace o zákulisním dění v europarlamentu.

Další elektronická korespondence zahrnuje domlouvání schůzek v Moskvě nebo Bruselu, kde se Ždanoková podle Insideru scházela se svým řídícím agentem, či žádosti o financování jejích politických aktivit v Lotyšsku i Evropském parlamentu, zejména v souvislosti s podporováním proruských nálad v Pobaltí.

Podle e-mailů byl prvním řídícím agentem Ždanokové zkušený kádr z petrohradské centrály FSB Dmitrij Gladej (74), který ji měl „na starosti“ přibližně v letech 2004 až 2013. Poté byla v pravidelném kontaktu se Sergejem Belťukovem, který působí ve FSB od roku 1993.

Na dotaz Insideru, jak dobře se s Belťukovem zná, Ždanoková uvedla, že za svůj život „potkala tisíce lidí“ a žádného Belťukova si nepamatuje. Podle Insideru je to nejspíš proto, že Belťukov s ní – přinejmenším zpočátku – komunikoval pod pseudonymem „Sergej Krasin“. Insider se proto Ždanokové dotázal, zda zná nějakého Krasina, na to však neodpověděla.

Ke Gladejovi se ale přihlásila. Uvedla, že ho zná desítky let a seznámili se na „začátku 70. let během pobytu na severním Kavkaze, kde se oba učili lyžovat“. Popřela však, že by věděla, že Gladej je ruský špión. „Jediní lidé, s nimiž jsem seděla u jednoho stolu, a přitom jsem věděla, že jsou nebo byli ruskými agenty tajné služby, jsou (ruský prezident) Vladimir Putin a (současný ředitel ruské rozvědky – pozn. red.) Sergej Naryškin,“ tvrdila s tím, že to souviselo s její prací jako europoslankyně za Lotyšsko-ruský svaz (LKS)

Ždanoková je stejně jako zhruba čtvrtina lotyšské populace ruského původu. Lotyšské občanství získala v roce 1996, pět let poté, co Lotyšsko získalo plnou nezávislost na Moskvě. Kariéru si ale vybudovala na odporu proti své vlasti, mimo jiné i organizováním výcvikových táborů pro „antifašistické“ lotyšské a estonské proruské organizace včetně estonského hnutí Noční hlídka.

Rusko se jí za to „odvděčilo“ například tím, že ruský velvyslanec v Rize Georgij Muradov v roce 2009 podle Insideru Ždanokové „pomohl lobbingem mezi tamními etnickými Rusy i vyplácením peněz tamním ruským válečným veteránům“ s kampaní před volbami do europarlamentu.

V roce 2014, pět let po Muradovově cestě do Rigy, Ždanoková odcestovala na Krym jako „mezinárodní pozorovatel“ v nelegitimním referendu, které připravilo půdu pro ruskou anexi ukrajinského poloostrova. O dva roky později, v roce 2016, se vypravila do Sýrie, kde vedla rozhovory s jejím diktátorem Bašárem Asadem. V době její návštěvy jako europoslankyně již Rusko přímou vojenskou intervencí podporovalo Asadův režim v jeho boji o přežití proti rebelům. Evropský parlament jí odmítl zaplatit tuto cestu, protože na Asada se vztahovaly sankce Evropské unie.

Není překvapením, že 2. března 2022 byla Ždanoková jedním z pouhých 13 poslanců Evropského parlamentu, kteří hlasovali proti rezoluci Evropského parlamentu odsuzující rozsáhlou ruskou invazi na Ukrajinu.

Lotyšská státní bezpečnostní služba podle webu o kontaktech Ždanokové s petrohradskou centrálou FSB ví už delší dobu, stejně jako estonská kontrarozvědka KaPo.

„Nejlepší na tom je, že FSB dokázala řídit své operace z peněz evropských daňových poplatníků. Europoslanci, jako je Ždanoková, byli financováni svými parlamentními frakcemi, v tomto případě Zelení/Evropská svobodná aliance,“ poznamenal podle webu pod podmínkou anonymity jeden ze západních zpravodajských důstojníků.

Ne náhodou 22. června 2022 lotyšský parlament schválil novelu zákona, která zakazuje „prokremelsky orientovaným osobám a politickým organizacím“ kandidovat do lotyšských úřadů. Ždanoková letos do europarlamentu už nekandiduje.