Článek
Výstavbu plotu má v Litvě na starost státem vlastněná společnost EPSO-G, konstrukci ale nechává stavět v Polsku a Nizozemsku a tyto země dodaly první část plotu před pár dny. V listopadu a prosinci mají dodat celkem 100 kilometrů. Dalších 300 by Litva měla získat do dubna, kdy by měla plot dokončit.
„Asi není možné vystavět zcela nepropustnou překážku, takže i tenhle plot půjde zdolat. Zabere to ale víc času, což nám dává příležitost rychle reagovat,“ řekl agentuře Reuters šéf litevské pohraniční stráže na jihu země Virgilijus Raugale.
Běloruští vojáci pronikli na území Litvy. Natlačili tam skupinu iráckých migrantů
Litevská vláda na plot vyčlenila 152 milionů eur (přes 3,8 miliardy korun). Žádala také o financování z evropských peněz. Evropská komise sice nápad s hraničním plotem vítala, dopředu ale oznámila, že se na jeho financování nebude podílet, protože „žádné bariéry ani zdi nefinancuje“.
Litevci začali se stavbou hraničního plotu
Stejnou cestou jako Litva se v blízké budoucnosti vydá také Polsko. Zákonodárci výstavbu hraniční bariéry schválili v Sejmu před týdnem. Prezident Andrzej Duda ve čtvrtek jejich rozhodnutí posvětil podpisem.
Více než stokilometrová bariéra na hranici s Běloruskem by podle odhadů měla Poláky vyjít na 353 milionů eur (přes 8,9 miliardy korun). Rozhodnutí polští poslanci označili jako nutné, protože zabrání stoupající nelegální migraci na hranicích s Běloruskem.
Litva plánuje hraniční plot proti migrantům. Dobrý nápad, zní z Evropské komise
Polský plot by měl být pět metrů vysoký, dalšího půl metru pak přidá ostnatý drát. Vystavěn bude v Podleském regionu, Lublinský, který s Běloruskem také sdílí hranici, uplatní podle ministra vnitra Mariusze Kamińského jiná ochranná opatření, se kterými pomůže řeka Západní Bug, která poskytuje přírodní překážku.
Ačkoli bude polská bariéra kratší, její cena je oproti litevské výrazně vyšší. „Bude totiž obsahovat moderní elektronické metody. Nebude se jednat jen o fyzickou bariéru, plot bude vybaven kompletním systémem ochrany perimetru. Zesílíme také pohraniční stráž, vznikne až 750 nových pracovních pozic,“ vysvětloval Kamiński.
Lukašenko narazil i u Lotyšska. Vyhlásilo nouzový stav a migranty mu vrací zpět
Litva, Lotyšsko i Polsko se potýkají s rekordním počtem migrantů, kteří se z Běloruska snaží do těchto zemí dostat. Jen do srpna letošního roku překročilo litevské hranice 4000 migrantů, které Litva poslala zpátky. Od té doby zabránila v přechodu dalším 5600 lidem.
Podle Litvy i Evropské komise se jedná o provokaci ze strany běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který se tím mstí Evropské unii za uvalené sankce.