Litva od příštího roku vynaloží na obranu až šest procent HDP

„Rozhodnutí jsme přijali dnes na zasedání Rady pro obranu státu. Složitá doba vyžaduje odvážná rozhodnutí a vedení,“ sdělil v pátek Novinkám Budrys.

Litevský šéf diplomacie dále uvedl, že éra vyčkávání, kterou nazval „pasivní strategie“, již skončila. „Vyzýváme naše spojence, aby následovali příkladu,“ uzavřel.

Litva se k tomuto kroku uchýlila kvůli rostoucí hrozbě Ruské federace, která často vyhrožuje nejen pobaltským státům, že na ně zaútočí. Už dříve přitom generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte uvedl, že Aliance musí na obranu do budoucna dávat alespoň tři procenta, tedy o jedno procento více, než se požaduje teď.

Ani dvě procenta ovšem řada zemí nesplňuje, v roce 2024 takových států bylo osm, na 24 zemí naopak dvě procenta dává. Litva v roce 2023 na obranu vyčlenila 2,8 procenta rozpočtu, o rok později 2,85.

Zvolený americký prezident Donald Trump se nicméně nechal slyšet, že by na obranu mělo jít až pět procent, což Litva podle prohlášení ministra zahraničí začne splňovat příští rok. Naopak Česká republika se k pěti procentům jen tak nedostane. Prezident Petr Pavel zkraje ledna uvedl, že do pěti let by se Česko mohlo dostat na tři procenta.

Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys úřad převzal 12. prosince, vystřídal v něm dnes již bývalého ministra Gabrieluse Landsbergise, který od začátku války na Ukrajině napadenou zemi podporoval.