Článek
„Samozřejmě doufám, že (prezident Klaus) smlouvu nepodepíše, ale tuším, že už je pozdě,“ řekl Cameron, který slíbil vypsat o Lisabonu referendum, zvítězí-li toryové příští rok v parlamentních volbách. Jestliže Václav Klaus dokument podepíše, zřejmě tento scénář padne. Cameron k tomu řekl, že se definitivně rozhodne do konce týdne. Server deníku The Guardian nazval článek k tématu "Češi nechali Camerona v palebné linii samotného".
Jsme nyní velmi blízko k plné ratifikaci.
Světové agentury připomínají, že Václav Klaus, jeden z nejzarytějších odpůrců smlouvy, slíbil, že už nebude mít před podpisem Lisabonské smlouvy další požadavky poté, co mu EU minulý týden vyšla vstříc a kývla na výjimku pro Českou republiku v unijní listině práv a svobod.
Podobnou výjimku mají Britové a Poláci a Čechům má mimo jiné zaručit, že nebudou prolomeny Benešovy dekrety a rodiny 2,5 miliónu Němců vyhnaných z Československa po druhé světové válce nebudou usilovat o znovunabytí majetku.
Unijní instituce čeká reorganizace
Jestliže český prezident Lisabonskou smlouvu v brzké době podepíše, dokument vstoupí v platnost 1. prosince.
Věřím, že žádná další zbytečná opožďování by již neměla bránit vstupu lisabonské smlouvy v platnost.
Podle agentury Reuters verdikt ústavního soudu nejen zvýšil tlak na prezidenta Klause, aby Lisabonskou smlouvu podepsal, ale otevírá také reformu unijních institucí po jejím rozšíření na 27 států.
Švédské předsednictví bude prý také zřejmě muset svolat mimořádný summit, kde by se dohodlo, kdo se má stát budoucím „prezidentem“ a „ministrem pro zahraniční politiku“ EU. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso rovněž může brzy začít sestavovat novou komisi.
Lisabonská smlouva
Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.