Článek
„Musíme si uvědomit, že na Ukrajině brzdíme ruskou imperiální expanzi, která si brousí zuby i na region střední Evropy, na baltské země,“ uvedl Lipavský. V důsledku toho Finsko vstoupilo do Severoatlantické aliance (NATO) a Švédsko je blízko členství. Pomoc Ukrajině, ať už je vojenská, humanitární, finanční, politická, či morální, je podle něj i ve prospěch evropské bezpečnosti: „Pokud Ukrajina padne, tak budeme čelit Rusku o něco blíže – doslova na hranicích Evropské unie, velice blízko k Česku –, a to nesmíme připustit.“
„V Evropě pravidelně všem říkám, že naší hlavní výzvou je držet Rusko co nejdál od našich hranic. K tomu musí směřovat naše politika. Debaty nejsou jednoduché, nicméně vidíme, že ve výsledku se evropské země jsou schopny domluvit,“ řekl Lipavský.
Řehka: Musíme se připravovat na válku
Nedávné jednání Evropské rady podle Lipavského ukázalo, že evropské státy jsou schopny se dohodnout, „i když jsme byli svědky toho, že Maďarsko některé věci dlouho blokovalo, některé ještě blokuje“. Kvůli maďarskému vetu se summit EU neshodl na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na léta 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory Ukrajiny bránící se ruské agresi a další aktuální potřeby.
Věří ministr, že se shoda nakonec nalezne na mimořádném summitu 1. února? „Rozumím tomu, když se některé členské státy EU takzvaně konstruktivně zdrží, jsme toho například svědky u financí na vojenskou pomoc opakovaně. Není to pouze Maďarsko, jsou to i státy, které mají politiku neutrality – Rakousko nebo Irsko. Dělají to způsobem, který nebrání ostatním zemím posilovat bezpečnost Ukrajiny a zvyšovat šanci Ukrajiny se ubránit ruskému tlaku.“
Únava z války představuje ohrožení naší suverenity
Únava z války, o které se často hovoří, se podle Lipavského projevuje různými způsoby. „Nicméně pokud by snad platilo, že budeme unaveni naší vlastní bezpečností, tak ztrácíme i naši svobodu a suverenitu,“ podotkl ministr. Za důležité považuje i nutnost podpory Ukrajině vysvětlovat veřejnosti.
Rusko na Ukrajinu vpadlo loni 24. února a Ukrajina pravidelně čelí jeho ostřelování a vzdušným úderům. Ty výrazně zintenzivnily loni na podzim, kdy Moskva zahájila rozsáhlé bombardování ukrajinské infrastruktury a měst, čímž v zimních měsících přerušila dodávky energie, tepla či vody. Kyjev už dříve varoval, že k podobné strategii Moskva přistoupí i tuto zimu.
Jeden ze subjektů už podal žalobu kvůli zařazení na vnitrostátní sankční seznam
